Z deníku zlomatky 36
NESOUTĚŽNÍ!
Někdy umím snad být i něžná matka, i když jsem spíš ten vychovávací rodič a ne ten blbnoucí.
Pro A., nejdůležitějšího chlapa mého života... (Ale neříkejte to mému muži)
Zažili jsme spolu spoustu poprvé, viď? Od první druhé čárky na testu, přes první ultrazvuk, pohyby, kopance až k porodu. Byla to spousta švandy, a tos ještě ani nebyl na světě. A ten mejdan, cos mi přichystal... Jako první tě sice držel táta, a já mu to budu navždycky závidět (a trochu ho za to nesnášet), ale to je v pořádku. To nás nerozhází.
A pak jsme si tě konečně mohli vzít domů.
A přišly první úsměv a první zuby, první lezení, první sedění a první krůčky. A první slovo.
První pusa a první papa. Jsi první?
Jedinečný, to jsi.
Kéž se tu za rok ve zdraví sejdeme, dávejte na sebe všichni pozor.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Oh.
Nádhera. Chápu.;-)
Krásné. Dojímací.
Krásné. Dojímací.