Třpytivá móda
"Oh, Spiku, myslíš, že bys mohl pohlídat můj nový výtvor, než se vrátím?" Rarity zamrkala a věnovala mu sladký úsměv.
"Jistě, Rarity," přikývl, oči přišpendlené k šatům.
Sotva za ní zaklaply dveře, jeho ruka se natáhla po jednom z drahých kamenů na nich.
"Slyším tě, můj drahý zákusečku," téměř předl.
Pak potřásl hlavou: "Ne, Spiku, nesmíš Rarity zničit její šaty!"
"Vezmu si jen jeden, tenhle malý, co mě volá," dohadoval se sám se sebou.
"Víš, že to i tak pozná. Už nikdy ti nebude věřit!"
"Copak neslyšíš jak mluví ten safír?" sliny mu stékaly na podlahu.
Nakonec se však ovládl.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
Tak to měl teda statečnej den
Tak to měl teda statečnej den! :)
To teda. Rarity by mu za
To teda. Rarity by mu za odměnu měla aspoň jeden kamínek jako zákusek věnovat.
Já zapomněla, že ten tvor se
Já zapomněla, že ten tvor se živí kameny! :D
:) Tak to jsem ráda, že jsem
:) Tak to jsem ráda, že jsem ti to připoměla.