Odteď, když se řekne březen, kašlu vám na kamna a na lezení kamkoliv. Popřípadě za cokoliv. Březen, to se rovná krájení zeleniny, čištění zeleniny, škrábání snad úplně všeho, strouhání zeleniny, marinování zeleniny, míchání všeho, vaření, znova strouhání (tentokrát sýra) a následné ukládání do zakoupených plastových krabiček, nevěřícné stolování, ujídání, potom nadávání, plakání, utěšování, pomalému ujídání, opakovanému nadávání, potřeba vzdávání, přemlouvání, argumentování, přesvědčování, hubnutí, zoufání, plakání, uznání a možná ještě něco dalšího, co má souvislost s celerem a červenou řepou. Březen však pomalu končí a za sporák demonstrativně zapadla škrabka. Asi bych pro ni měla vlézt. Ale počká to na duben.