A večer na kamna!
"Chichí! Tatííí! Snez mi, snez mi!"
Lucinka poskakovala po zápraží a výskala na celé kolo.
"Tááátííí, tak už snez!"
"A co kdybys to nejdřív řekla pořádně, holubičko?" ozval se tatínek z obdélníku azurové oblohy.
"Sn... Sň... Sněz mi, tatí!" Zazubila se směrem k okapu.
"Jen počkej, obludičko!"
Maminka vykoukla z chodby.
"Co se to děje? Dneska budeme jíst mladé libové člověčí?" naoko vycenila zuby na ďáblíka v zelené bundičce.
"Nééé! Táátííí! Sněěěěz mi! A mamince takýý!"
Ze střechy se snesla sprška jiskřivých sněhových krystalků. Rovnou Lucince za límec.
"Jééé! Tudí! Hihihihi!" rozesmála se, že to bylo slyšet až na Hančáku.
- Pro psaní komentářů se přihlaste.
Komentáře
hezký!
hezký!
Děkuju :)
Děkuju :)
To je krásně milý.
To je krásně milý.
Děkuju také :)
Děkuju také :)
Velmi pěkně podané, roztomilé
Velmi pěkně podané, roztomilé a milé :)
Díky moc :)
Díky moc :)
Hrozně milé.
Hrozně milé.
Hrozně milé. A pěkné.
Hrozně milé. A pěkné.
Díky :)
Díky :)
Povedené. Září z toho sníh a
Povedené. Září z toho sníh a dětská radost.
To jsem ráda, díky.
To jsem ráda, díky.
Rozkošné! :-)
Rozkošné! :-)
Díky moc :)
Díky moc :)