"Co...to...?" Oněmním při pohledu na obrazovku. Odešla jsem snad na pět minut, mezitím se mi hra obrátila v totální anarchii, simíci stihli -
dva umřít (požár v kuchyni), nechat ulétnout papouška, dítě odvést sociálkou. Dva mazlíčci, pro které jsem měla, plány jako tvorbu potomstva, rozhádat tak, že jak se viděj tak na sebe útočej. Další simík právě umírá hanbou protože není schopen překročit talíř ležící na zemi (další výtvor nějaké 'geniálního' sima) a dojít si na záchod. Z tamtoho se stala květinová hlava, a tenhle dostal výpověď z dlouho hledané práce. -
To si nezasloužím. Rodinu vymažu, a jdu tvořit odznova.