Ze života báby z finančáku

Obrázek uživatele Eillen

Kávová pohroma

Varování: 

Vulgarismy

Drabble: 

"Kurva!" vykřikla jsem a odskočila od stolu. Převržená židle vrazila do skříně a následně se mi pomstila zabodnutím jedné z nohou do stehna.

"Co se děje?" lekl se kolega.

"Kafe," hlesla jsem a začala hledat čím ho utřít.

"Jaký kafe?" nechápal.

"Hrnek bum, kafe šplouch," blábolila jsem nesmysly zatím co jsem pozorovala, jak se dvě kávové louže pozvolna rozlévají po stole.

"Sakra, spisy!" vykřikla jsem a hodila na stůl látkovou utěrku, kterou jsem našla kdo ví kde.

"Ser na spisy, počítač!" zaječel kolega. Kávové loužičky se pomalu stékaly do jedné. Ve chvíli, kdy se spojili na nich přistály papírové utěrky.

Závěrečná poznámka: 

Káva se naštěstí do počítače nedostala. Jen lehce na nabíjecí stanici. Zato dva spisy to schytaly s plnou parádou. A k tomu i telefon a částečně klávesnice. Ale protože piju kávu neslazenou a bez mléka, tak všechno dál funguje a Eillenka nemusela nikam hlásit, že je tele...

Ale jako nebýt pohotovosti kolegy, tak to kafe do toho počítače fakt nateklo. Věděla jsem, že to hrozí, ale prostě jsem nedokázala dělat nic jiného, než fascinovaně koukat, jak se ty dvě loužičky spojují a tečou k tomu počítači.

Obrázek uživatele Eillen

Rezignace

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma číslo 15: Nápověda

Drabble: 

Zpoza monitoru se ozývalo tiché klení.

"Chceš pomoc?" zeptala jsem se.

"Nechci," zasyčel kolega. Tohle vypadalo na boj, který sváděl už dlouho a hodlal jej vyhrát sám.

"Fakt ti nemůžu nějak poradit?" zkusila jsem to o hodinu později.

"To dám. Ten hajzl si na mě nepřijde," odpověděl kolega.

Uplynula další hodina. Tichá zuřivost dosáhla svého maxima.

"Tak už něco dělej ty křápe pitomej! Ti dám Vyčkejte, pracuji! Já tu asi tancuju makarenu, ne!" vybouchl kolega a naštvaně mlátil do klávesnice.

"Hele, Eillí, jak že je ta klávesová zkratka, co to celý zastaví?" vzdá to.

"Alt nula dva osm," poradím mu.

Závěrečná poznámka: 

Na vymáhacím oddělení je jednou z nejhorších možných prací automatická obnova nedoplatků do vymáhání. Ono když jich je pár, tak je to v pohodě. Ale pak máte případy, kdy musíte obnovit třeba sedm set vět a to už je fakt o nervy. Někdy to Adis přechroustá za hodinu. Jindy byste stihli postavit barák (včetně vyřízení stavebního povolení na úřadě...).
Magická formulka alt+028 shodí celý systém. Nemáte sice nic obnoveno, ale někdy to prostě jinak nejde...

Obrázek uživatele Eillen

Různé názory

Drabble: 

Při jedné z oslav narozenin se na oddělení řešilo i téma výchovy dětí.

"To máš hrozný. Teď jim nemůžeš nic říct, ani dát příkazem, protože je to omezování svobody a ještě se s tebou budou soudit," vztekal se kolega. "Prý musíme respektovat jejich jedinečnost."

"Já je respektuji," odpověděl druhý kolega. "Respektuji, že se jim do ničeho nechce. Respektuji, že mají vlastní názor. Respektuji, že se jim nelíbí podmínky v mém baráku. No, pak ale oni musí respektovat, že vyměním zámky od dveří. A než spustíš, že tohle nemůžu, tak já jim klidně zaplatím kauce na nájem. S tím problém nemám."

Závěrečná poznámka: 

Začátek rozhovoru byl o tom zda stanovit malým dětem nějaké hranice, nebo jí směrem domlouvání se na všem. Přesunulo se to na puberťáky a jako poslední to završil kolega, co má u sebe už dospělé děti, z toho jednoho dlouhodobě vydělávajícího...

Obrázek uživatele Eillen

Výhružky

Varování: 

Nadávky

Drabble: 

Telefon zvoní a tak jej s naučeným pozdravem zvedám.

"Takže, hele, ty krávo, já jsem svobodnej občan, a ty mi nemáš co sahat na moje peníze. Já tomuhle státu nic nedlužím, a ty mi odblokuješ ten účet, jinak nechtěj vědět, co se bude dít dál."

Snažím se dlužníka uklidnit a vysvětlit mu situaci. To že mi tyká přecházím...

"Neser mě, ti říkám! Nebo tam přijdu a na místě tě odprásknu! Nebo ne, to bys měla moc snadný. Vyhodím tě z okna na vidle. A pak si to dojdu vyřídit s tvojí famílijí!"

Takový řev, co jsem předvedla úřad dlouho nepamatoval...

Závěrečná poznámka: 

Jsem klidný člověk a nadávky dlužníků na svoji osobu si neberu. Ale tehdy ten člověk překročil hranici. Nikdo nebude vyhrožovat mé rodině. Obrat v telefonátu byl okamžitý - začala jsem na něj ječet já a to tak, že přiběhl i ředitel z kanceláře na úplně opačné straně budovy.
V tu dobu už byl hovor dávno nahlas, kolem mě stáli kolegové i s vedoucí a nikdo se mě nesnažil uklidnit.

Překvapivě z toho žádný průšvih nebyl. Onen svobodný občan žádnou stížnost nepodal.

Obrázek uživatele Eillen

Ztráta

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma č. 13: Gumička na poušti.

Drabble: 

Píšu si na papír pár poznámek a raději tužkou. Na třetím řádku vidím, že jsem udělala dobře. V číselné řadě jsem prohodila dvě čísla. Začínám hledat gumu.

Konečně ji najdu, a vítězoslavně zvednu ruku s gumou do vzduchu. V tu chvíli začne zvonit mobil, do toho vchází vedoucí, a já v šoku skoro převrhnu hrnek s kávou. Rychle jej chytám, ale z ruky mi vylítává guma a padá někam pod stůl.

"Nevidíš moji milovanou gumičku?" ptám se kolegy - zapadla jeho směrem.

"V prachové poušti, které se bojí i vysavač."

Loučím se s gumou a jdu si pro novou na sekretariát.

Závěrečná poznámka: 

V prachové poušti kromě gumy odpočívá pravítko, náplně do sešívačky a nepočítaně kancelářských sponek.

Uklízečka sice jednou týdně vysává. Ale do území kabelů se neodváží s vysavačem ani ona...

Obrázek uživatele Eillen

Svačinka

Drabble: 

Kolegyně na sekretu sedí a překvapeně zírá na talíř s rozkrájeným jablkem.

"Co je? Neotrávila jsem ho," reaguji na její výraz.

"Proč?" ptá se

"Co, proč?" nechápu.

"Proč si mi ho nakrájela?" rozšiřuje svoji otázku.

"Protože se mnou chce říďa mluvit, teď tam ale někoho má, já tu musím čekat a nudím se. A zaslechla jsem, že si líná si to krájet, tak tady to máš."

Kolegyně nestihne ani poděkovat, protože se otvírají dveře a ředitel si mě volá.

-*-

O týden později zvoní telefon ze sekretu.

"Ahoj, co bys potřebovala?"

"Nakrájela bys mi jablíčko?" ozývá se kolegyně na druhé straně.

Závěrečná poznámka: 

Už se z toho stala taková tradice. Jednou týdně jdu na sekret jí to jablko nakrájet. Sem tam si řekne i ředitel o oloupání pomeranče.
No nějak si tu neochvějnou pozici člověk musí vypracovat :-)
Ale za odměnu si pak odnáším čerstvě uvařenou kávu a chvíli nemusím čučet do počítače. Tak to vlastně není až tak špatné.

Obrázek uživatele Eillen

Na výjezdu

Úvodní poznámka: 

Opět se vydáme na pracovní cestu. Tentokrát je mapa v pořádku a nehrozí, že zabloudíme s navigátorem roku.

Drabble: 

Projíždíme takhle lesy Kralovicka a přilehlého okolí. Už nám zbývá navštívit posledního dlužníka. Kolega se těší, že bude vše za námi a konečně bude moc pustit volant.

Trochu ho lituji, okolí je krásné a on musí koukat na silnici.

"Zastav, zastav!" vykřiknu najednou.

"Až tak plný močák?" ozve se kolega a pomalu zastaví.

Vyrážím z auta a mířím ke kolejím.

"Hele, jestli myslíš, že tu nasedneš na vlak, tak poslední tu jel v minulým tisíciletí," chechtá se kolega a zapaluje si cigaretu.

"Já se jen chtěla pokochat," přiznávám, užívám si pohled na zarostlé koleje a připadám si jako v pohádce.

Závěrečná poznámka: 

Blbec jsem si tehdy nedošla pro mobil a neudělala fotku. Ale nevadí. Stejně se tam letos zase vrátíme a možná už tentokrát nezapomenu :-)

Obrázek uživatele Eillen

Nabídka

Drabble: 

Když se zrušila daň z nabytí nemovitostí, bylo nás pět, které bylo třeba umístit jinam. Dočasně jsme dostaly příděl daně z nemovitosti (vedoucí chytře chtěla mít v ruce argument, proč si nás nechat).

Když se úřadem začalo nést, že bude třeba propustit určitý počet lidí, zatrnulo nám všem. Nejvíc ale mně. Byla jsem kariérně nejmladší... Vedoucí mě uklidnila, že se nemusím bát.

A pak si mě zavolal ředitel.

"Řeknu to na rovinu. Z nabytí musím propustit tři lidi. Vás můžu přesunout na exekuce. Propuštění vám nebude hrozit. Ale neovlivní to počet na propuštění. Máte zájem?"

Váhala jsem asi jen minutu.

Závěrečná poznámka: 

Přiznám se - doteď z toho mám trochu blbý pocit, že jsem je hodila přes palubu a sama byla v klidu. Ale byla jsem jak na daném oddělení kariérně nejmladší, tak hlavně kariérně nejmladší na celém územním pracovišti. A tak jsem poprvé poznala, jaké to je, když kopete jen za sebe.

Nakonec to dopadlo tak, že odešly dvě do důchodu a třetí propuštění bylo dočasně vyřešeno tím, že jedna kolegyně odešla na mateřskou...

Obrázek uživatele Eillen

Navigátor roku

Drabble: 

"Nevíte o někom, kdo by mi poradil nejkratší cestu do jedné osídlené díře po granátu?" vtrhla k nám kolegyně a dodala jméno vesnice, do které se potřebuje dodat.

"Tady Eillen je fajnej navigátor," pronesl kolega a mně bylo jasné, na co naráží.

"Jé, to se tam dostanu určitě bezpečně," usmívá se kolegyně.

"Jo, počkat!" zarazil jí kolega. "Tys chtěla bezpečně? Tak to Eillen nebrat. Nebo teda, pokud máš ráda drámo, vzrůšo a pocit strachu z neznáma. Pak jo, pak je to ta pravá osoba."

"Jednou jsem si zapomněla přepnout mapy z turistických na auta, a ty z toho máš Vánoce..."

Závěrečná poznámka: 

To jsme takhle jeli na výjezd za dlužníky, já navigovala a celou dobu v pohodě. A pak, cestou do poslední vesnice, nás to navedlo nejdřív na polní cestu, v půlce cesty najednou cedule, že zpátky to nepůjde z důvodu zákazu vjezdu. Tak jsme holt pokračovali a dojeli do chatové osadičky, kde na nás koukali jak tele na nový vrata. Po chvíli už mapa ukazovala na lesní cestu plnou kamenů a kořenů. S větou: "Tak na to ti mr..m." Se jal jet jinam a po půl hodině cesty jsme se objevili v civilizaci - nějakém JZD, kde taky nechápali, kde se tam bereme. A teprve tam jsem si všimla, že celý den naviguji podle turistických pěších map...

Obrázek uživatele Eillen

Nedodržená dohoda

Drabble: 

"Hele, máš tu oznámení od soudu. Ten Král, co jsme u něj byli na šetření, zemřel. Tak mám pocit, že ta vaše dohoda, že to přijde do konce měsíce asi padla," předávám kolegovi dokument určující notáře k vedení dědického řízení.

"Zmetek jeden podvodnická," pronese kolega a převezme papír. "Ani smrt ho neuchrání před hněvem pracovníka finanční správy! Teď abych vytáhl lopatu, jinak bude ADIS řvát, že nepovolí přihlášku do dědickýho," dodává otráveným hlasem, zvedá telefon a volá na registr. "Zdar, když si vykopu jednoho subjekta z hrobu, která z vás mi ho oživí? Ty, tak super, takže rodný číslo je..."

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že král jako Král projde. Hrobníkem jest kolega, a nekromancerem kolegyně.

Jak se sehrají data z evidence obyvatel, tak se k zesnulé osobě natáhne datum úmrtí a program nedovolí vygenerovat dokument - většinou tu přihlášku do dědického řízení (a k ní nutný výkaz nedoplatků). A tak je třeba subjekt "oživit" - tedy ručně vymazat záznam o úmrtí, udělat všechny potřebné dokumenty a následně neboštíka opět počítačově pochovat...

Obrázek uživatele Eillen

Největší drbny

Úvodní poznámka: 

Vzhledem k tomu, že malé kurníky se u daně z nemovitosti nedaní, s velkochovem jsem se za svoji tříměsíční praxi na té dani nesetkala, a rodinu Slepičků jsem taky neměla, nezbývá než zpracovat téma tak neoriginálně...

Drabble: 

"Už si slyšela o tom, že Andul dala výpověď?"

"Romana je těhotná. Její máma musí být nadšená. Křesťanka až na půdu, a její dcera čeká dítě a toho svýho si navíc nechce vzít."

"Měla si vidět, co předváděla Lucka na kuželkách... Ta by radši neměla na veřejnosti pít."

"Pája je hrozně hodná ženská. Kdybys jen tušila... Ten její se na ní vykašlal, protože se chtěla postarat o umírajícího tátu. No debil."

V budově, ve které sídlí dva úřady a pracuje přibližně tři sta ženských, se moc tajemství neudrží. Ale nejvíc drbající slepice jsou překvapivě chlapi. Osmdesát procent drbů roznesou oni.

Závěrečná poznámka: 

Na úřadě jsem většinou ta poslední, která se nějaký drb dozví. O těhotenství jedné kolegyně jsem se dozvěděla až v den, kdy odcházela na mateřskou. A to pracovala na stejném patře a řešila jsem s ní jednoho dlouhodobého dlužníka. Jenže většinou buď telefonicky, nebo seděla za stolem a nic jsem neviděla.

Tak se ke mně dostávají drby vážně hlavně z úst kolegů... Ale jak říká kolega z kanceláře: "Někdo tu musí být slepice. A když ne ty, tak holt já no." :-D

Obrázek uživatele Eillen

Zákeřný telefon

Úvodní poznámka: 

Kdykoliv mám pocit, že jsem dosáhla dna a větší zoufalství už se v práci nemůže objevit, tenhle ústav se rozhodne, že to jde ještě hlouběji...

Drabble: 

"Pošlete mi to prosím do datovky, a já to zjistím a zítra zavolám," pronáším do telefonu.

"Chcete nadiktovať moje číslo?" ptá se pán.

"Ne, to je dobré, už jsme tu postoupili a máme telefon, který zobrazuje čísla. Modernizace přišla už i na finanční úřad," dodám a společně se zasmějeme.

Před hodinou mi zmrznul úsměv na tváři. Našla jsem v seznamu přijatých hovorů číslo, dala vytočit a ozvalo se: "Jedná se o důvěrný kontakt.". Následoval tón oznamující přerušení hovoru.

Telefony s námi stále válčí. Číslo ukáží, ale nedovolují volat na zahraniční čísla.

Tuhle bitvu vyhrála pevná linka.
Ale já se nevzdám!

Závěrečná poznámka: 

Vůbec nevím, jestli by to obstálo v ostrém provozu a téma splnilo, ale potřebovala jsem se z toho vypsat. A teď si jdu udělat kávu a v klidu si ji vypít... (už je půl druhé a můžu domů?)

Obrázek uživatele Eillen

Kdo první?

Úvodní poznámka: 

Nahrazuji téma: Hrrr na ně!

Drabble: 

Začíná to stejně. Čtvrt hodiny před začátkem se uklidí a umyje stůl a začne se na něj všechno nosit. Pět minut před začátkem se dává vařit konvice s vodou. A pak propukne nejkrásnější část.

Oslavenci v řadě za sebou gratulujeme a předáváme dárek. Pak už se každý usadí a po očku sleduje talíře s připravenými dobrotami. Žádná nechceme být ta první, která tam "hrábne". Naštěstí máme na oddělení i mužské.

"No já tu nebudu čekat, než se na to ženský vrhnou," pronese většinou jeden z nich a vrhne se na chlebíčky a zákusky.

Ještě že je pro každého vždy dostatek.

Závěrečná poznámka: 

Tradičně bývají pro každého dva chlebíčky, jeden zákusek. Takže nikdo no nic nepřijde. Ale stejně je nám ženským blbé se na to vrhat první. Ale jeden z kolegů to vyřešil a naposledy přinesl pohoštění krásně na táckách a každé dal její vlastní :-)

Obrázek uživatele Eillen

Musíme být benevolentní

Drabble: 

Když nám po snad sto letech byla jmenovaná nová ředitelka finanční správy, konečně jsme věděli, na čem jsme.

Zjistili jsme, že někteří úředníci na finančním úřadě využili situace, kdy byly zřízeny datové schránky, a rovnou tam poslali exekuční příkazy i lidem, kteří vůbec nevěděli, že tu schránku mají. Tak to jsme okamžitě nahlásili, že musíme být více benevolentní.

"Drž mě, nebo pojedu do Prahy jí něco říct!" zuřila jsem po přečtení.

Ze zákona máme povinnost posílat vše do datové schránky. Fakt netuším, kdy si jí zřídil nebo mu byla zřízena. Ale mrchy jsme jako vždycky my a musíme být benevolentní...

Závěrečná poznámka: 

Upřímně, já chápu, že pro lidi, kterým byla datová schrána zřízená, je to šok. Jenže já při práci prostě nevidím, kdy byla zřízená. Já jen dám ověřit adresáta, vyskočí mi, že vlastní datovku a v tu chvíli prostě musím poslat vše do ní. Když bych to neposlala, tak nemám řádně doručeno (tedy jo, mám, když mi to převezme osobně - jenže většina těchto "chudáků" má adresu trvalého pobytu na městském úřadě, takže by se mi to vrátilo nedoručené...).

A další její vyjádření, kterými si hezky kopla do lidí pracujících na úřadu, radši nekomentuji, protože nervy mám jenom jedny...

Obrázek uživatele Eillen

Co dřív?

Drabble: 

Blížil se odchod na dovolenou a s tím i termín dokončení několika prací.

Na stole ležel soupis spisů na TOP 50.
Vedle něj se šklebila hromada odepsaných spisů, kde bylo třeba prověřit, že podmínky pro odepsání stále trvají.
Z APEXu vyskakovala tabulka dlužníků vlastnících čísla účtu bez vydaného exekučního příkazu.
V avízech svítilo třicet doručenek ke zpracování.
K tomu bylo třeba vystavit platební poukazy na převod vymožených peněz.
O zastavení vymožených exekucí nemluvě.

Koukala jsem z práce na práci a nebyla schopná se rozhodnout čím začít.
"Vyber od jedné do šesti," houkla jsem na kolegu, který tak určil čím začnu.

Závěrečná poznámka: 

Stihla jsem to. S odřenýma ušima. A bez kávy po celý pátek! (viz předchozí drabble) Jen aby těsně před odchodem přišel mail, že kontrola odpisů se může dodělat až do půlky května...

Obrázek uživatele Eillen

Ranní rituál

Drabble: 

V rozespalém stavu pravá ruka otvírá skříňku. Druhá neomylně sahá po hrnku a sklenici. Naučeným hmatem dokáže vyndat obojí a nic nerozbít. Malíček už je k udržení hrnku vytrénovaný... Zvuk lžičky cinkající v hrnečku pozvolna proniká ušima do ospalého mozku. Ten nádherný zvuk navnazuje na věci budoucí.

Hrnek je odložen na stůl a ruce v stereotypním pohybu otvírají sklenici. Pravá ruka opatrně odkládá víčko, aby měla prostor na uchopení lžičky. Pomalým pohybem, za roky vypilovaným k absolutní dokonalosti, vklouzává do sklenice, kde...

"Nééééé!" ozve se zoufalý výkřik zatímco ruka s lžičkou marně loví v prázdné sklenici, kde měla být káva.

Obrázek uživatele Eillen

Jiskra naděje

Drabble: 

Schůzka s poplatníkem byla klidná. Přesto chudák vypadal, že se brzy zhroutí.

"Víte, já už fakt nevím jak dál. Od ledna jsem zaplatil přes dvě stě tisíc a stejně ta částka vůbec neklesá. Mám chuť sehnat velký kastrol, udělat z těch čudel bujabézu a mít už svatý klid," povzdechl si.

"Problém je, že vy platíte jen na exekuce a nedáváte nic na nové daňové povinnosti," vysvětluji mu. "Exekučně vymáhaný dluh sice klesá, jenže nové nedoplatky jdou zase do exekuce a máte tam další úroky a pořád dokola."

"Takže je z toho cesta ven?"
Nadějný úsměv v jeho tváři byl kouzelný.

Závěrečná poznámka: 

Někdy je mi těch lidí líto. Mají sice účetní, ale ta snad umí jen vyplnit a podat přiznání. Chudák si fakt myslel, že když má dluhy a obstavené účty, že musí nejdřív splatit exekuce, než bude moc platit na aktuální daňové povinnosti.

Ono je to totiž tak, že pokud máte daňovou exekuci, tak peníze, co přijdou na účet daňové exekuce, vykrývají nejstarší neuhrazenou vymáhanou pohledávku. Až se doplatí, tak ve stejném pořadí i úroky.
Pokud ale zaplatí přímo na účet dané daně, tak nejprve se uhradí nejstarší neuhrazené pohledávky nepředané na vymáhání a pokud něco zbyde, tak pak to jde na příslušenství(úroky) z vymáhané částky, které nebyly předány na vymáhání (tedy vše co vzniklo po dni předání ke mně) a pokud ještě něco zůstane, tak to jde na vymáhanou dlužnou částku. Což by ale jeho účetní měla vědět... Nemluvě o tom kdy jsou splatné zálohy na DPH a že se taky musí platit...

Obrázek uživatele Eillen

Plánování posezení

Úvodní poznámka: 

Jsou maily, které vás v práci i potěší.

Drabble: 

Ahoj a dobrý den,
co obnovit (před covidem) tradiční vánoční posezení? Konečně si taky posedět mimo zdi úřadu a popovídat si o všem a o ničem?

Navrhuji jít si posedět do jedné z těchto restaurací: Republika, Terraza (obojí na náměstí, T. má úžasný výhled na náměstí a tedy i trhy) nebo Šach Mat (v Purkyňce).

Jestli máte zájem, přijďte mi říct, kdy se vám to hodí a kterou restauraci preferujete. Já to pak dám nějak dohromady a až určím pevný termín a restauračku, můžete začít protestovat.

Protesty podávejte písemnou formou s přiloženým kolkem. Po zákonné lhůtě třiceti dnů budou vyskartovány. :-)

Závěrečná poznámka: 

https://www.sach-mat.cz/novinky Šach Mat to nevyhrál a byli jsme v Terraza (překvapivě se na tom shodli úplně všichni). Ale jak tak teď koukám na nabídku, asi se do Šach Matu brzy půjdeme podívat - nevypadá to vůbec marně. A protest prý také nebyl vznesen žádný. Což se při účasti skoro 35 lidí dá považovat za zázrak...

Obrázek uživatele Eillen

Úžasný den

Drabble: 

Po probuzení to vypadalo, že bude krásný den. Probudila jsem se minutu před budíkem krásně odpočatá. To je v pět ráno zázrak.

Pak to začalo...

V automatu jsem si koupila kávu - dostala jen prázdný kelímek.
Sklenice se svačinou vyklouzla a roztřískala se na dlaždicích.
Když už jsem sehnala kávu, dokázala jsem se prvním napitím opařit.

To byl ale teprve začátek.

Pět sdělení exekutorům, že neevidujeme přeplatek - tedy práci na 30 minut maximálně - jsem dělala přes tři hodiny. Mezitím jsem si vyskartovala podklady pro exekuční příkazy.

Opět jsem si potvrdila. Vyspání se do růžova je znamením, že bude den stát za ...

Závěrečná poznámka: 

Včerejšek byl vážně výživný. Na co jsem sáhla, to potřebovalo plenu. A dnes ráno po příchodu do práce se to potvrdilo. V těch pěti sděleních jsem dokázala udělat 8 chyb. Prostě holka šikovná...

Tak mi držte palce, aby to zítra nepokračovalo.

Obrázek uživatele Eillen

A dál?

Drabble: 

Když jsem před sedmi lety nastoupila na úřad, představa toho, kde budu za pět let mě děsila. Se smlouvou na dobu určitou na tři roky jsem se modlila, abych se zavedla v dobrém, a našli pro mě další místo.

Když jsem před čtyřmi lety měnila pozici můj strach šel se mnou. Znovu jsem nastupovala za mateřskou, tentokrát jen na rok a půl...

Třetí přestup byl - koho to překvapí - opět za mateřskou. Na dva roky. Mezitím odešla jiná kolegyně a já získala místo na stálo.

Za pět let snad budu stále na stejném místě a jedinou změnou bude titul před jménem.

Obrázek uživatele Eillen

První dny na novém místě

Drabble: 

"Takže hlavní je zjistit jestli je pohledávka odepsaná. A když jo, tak jestli neuběhla prekluzivní lhůta," vysvětlovala mi kolegyně druhý den po mém nástupu do exekučního oddělení. "Pokud jo, tak dáš vyměřovačkám sjetinu a řekneš jim, aby ti odpis překlopily do prekluze."

Čuměla jsem jak tele na nová vrata a jen se snažila psát si srozumitelné poznámky.

"Pak je tu insolvence. Musíš rozlišovat předpodstatové a zapodstatové pohledávky, ale to víš, když ti ten tvůj dělá v insolvencích," pokračovala kolegyně a já se tvářila, že tohle je mi úplně jasné.

Doma jsem se pak musela zeptat jestli ta slova opravdu existují...

Závěrečná poznámka: 

Myslím, že tohle je stejné pro každého, kdo nastoupí do nové práce. U všech pojmů, co jsem doposud neznala, jsem si v duchu říkala, jestli je to fakt nebo to kolegyně náhodně vymýšlí za chůze a náramně se baví mému zmatenému výrazu.

Obrázek uživatele Eillen

U kolotoče

Drabble: 

Tradičně jste mohli být na našem (a pravděpodobně i na všech ostatních) pracovišti svědky pátečního hromadného "úprku" z úřadu. Pravidelně těsně před půl druhou začala vznikat fronta u kolotoče s elektronickým docházkovým systém. Vteřinu po půl jedné už to začalo pípat a kolotoč se točil jak splašený.

Úpravou pevné složky pracovní doby se to změnilo. Najednou je možné v pátek odcházet již v pravé poledne.

Když nastal první pátek po změně, stálo to za to. Ti z nás, kteří zůstávali na úřadě, se šli podívat na nadšeně se k sobě tulící dav kolegyň odpočítávajících u kolotoče poslední vteřiny do dvanácté.

Závěrečná poznámka: 

Kolotoč je otočná závora, která se aktivuje až přiložením docházkové karty.

Já, byť bych hodiny na to dokázala nadělat snadno, většinou končím kolem jedné, takže jsem o ten pohled ochuzena. Ale holky, co se vrací z oběda, vždycky vypráví, jak je těžké se skrz ten dav probojovat dovnitř :D

Obrázek uživatele Eillen

Arogantní bodlina

Úvodní poznámka: 

Víte, že je horší úřad než finančák? Je! A je to Katastr!
Dneska mě vytočili do běla.

Drabble: 

"Jo, tak vy jste z finančáku, jo? To by tu mohl říct každý, aby neplatil za vklad," pronesla paní za přepážkou. Ironický úsměv jí zmrzl ve stejnou chvíli, kdy jsem položila zaměstnanecký průkaz.

"A navíc osobně přinesené návrhy na vklad musí mít úředně ověřené podpisy," nedala se. "Minimálně to musí být podepsané od vás. A vy asi nebudete ředitel, že?" dodala.

Neměla jsem sílu se s ní hádat. Vzala jsem do rukou návrh na vklad a popřála jí krásný den. Při odchodu jsem si představovala, podpálím celý katastr a ona v té ohnivé peci přijde o své pečlivě načesané bodliny.

Závěrečná poznámka: 

Projde bodlinatá hlava paní za ježka? :-)

Stala se mi nemilá věc - podání na katastr odešlo ve 2 datovkách. Než jsem je stihla sloučit, kolegyně odeslaly dávku a prostě šla jedna část a pak druhá. Katastr odmítl uznat podání, protože "to mělo přijít v jednom". A protože systém nedovolí posílat na stejného adresáta 2x, šla jsem to podat osobně. No, spíš se teda o to pokusila...
A pořád mám chuť jít koupit kanystr benzínu a podpálit to tam. Ani 3 hodiny po návratu do kanceláře mě ten vztek nepřešel.

Obrázek uživatele Eillen

Stará babička

Drabble: 

"Jen se tu posaďte a počkejte. Já vám to přiznání celé připravím," usmála se kolegyně na nemovitostech na starší babičku, která skoro nepromluvila.

Vděčně se usmála a vyčkávala. Vzhledem k tomu, že změn bylo více a připravovalo se přiznání nejen pro ni, ale i vnoučata, která podarovala, přisunula kolegyně k babičce katalog Dedra, který zrovna měla na stole.

Babička pomalinku listovala. Pak se zarazila u jedné dvojstránky a s tajemným úsměvem se naklonila ke kolegyni.

"Já vám řeknu takový tajemství," zašeptala. "Co mi Maruna koupila tuhle hračku, svět je hned veselejší."

Z otevřeného katalogu zářila dvojstránka plná růžových erotických pomůcek.

Závěrečná poznámka: 

V kanceláři byly kolegyně dvě. Ta, která připravovala přiznání, by mohla hrát poker. Prý jí v obličeji necukl jediný sval. Ta druhá, když zjistila, na co koukají, prý musela utéct a záchvat smíchu jí přepadl až na toaletách.
A babičce prý bylo 84 let.

Obrázek uživatele Eillen

Na bowlingu

Úvodní poznámka: 

Jak se daní nebo nedaní retenční nádrže a jiné podobné nesmysly, to vážně netuším, tak to zkusím pojmout trochu jinak.
Upozornění: obsahuje menší nadávku.

Drabble: 

Každoroční bowling je jednou ze dvou příležitostí vidět se i s kolegy z jiných územních pracoviště a společně si užít zábavu i mimo kanceláře. A taky příležitost neformálně vyřešit nějaké z problémů.

"Hele, to není vůbec špatnej nápad, Vláďo," zasmál se jeden z pánů stojících u baru.

"To říkám pořád, v pivu je pravda, ne ve vínu," odpověděl mu kolega a dopil sklenici chmelového moku.

"No jo, vole, ale já už mám v sobě o pivo víc, než abych udržel informaci do pondělka," zareagoval první.

V tu chvíli do nich někdo vrazil. "Kluci uhněte nebo to s tím pískem nestihnu!"

Závěrečná poznámka: 

Snad to projde... Prostě čím víc nápoje sladového nápoje, tím méně toho člověk v sobě udrží. Pokud ne, nevadí :-)

Nemyslím si, že by první dva pánové měli tolik piv, že by si do druhého dne nic nepamatovali. Jen mi přišlo, že i přes povídání si o pracovním problému měli vlastně mozek vypnutý., A tak, byť přišli na super nápad, asi ho zapomněli hned poté, co vstoupili na dráhu hrát za svůj tým. A ještě vyhráli! Pán chvátající na záchod byl z týmu, který zrovna dohrál. Tak to asi držel hodně dlouho. No, nemá pít pivo, neměl by takovou potřebu :-)

Obrázek uživatele Eillen

Na ředitele se nesmí zapomínat

Úvodní poznámka: 

Jedno ráno v sekretariátu

Drabble: 

"Eillen, ty doneseš Petře lívance, ale na ředitele kašleš?" ozval se ředitel a já překvapeně zamrkala.

"Mám jich víc, klidně si vezmi. Jen jsem netušila, že bys jedl lívance z tvarohu a mouky z ovesných vloček," hájila jsem se.

"Já jím všechno. Nejhůř jenom jednou!" pronesl ředitel a nechal si ohřát jeden lívanec. "Takže příště nemysli a rovnou dones ochutnávku. Jsem si myslel, že jsem si vás, co rády pečete, už všechny naučil. Holt potřebuješ trénink. Jo a mimochodem, Zdeňka nerada peče, ale měli zabíječku a donesla degustaci."

Poučena jsem lívanec pomazala domácí marmeládou a raději zmizela do své kanceláře.

Závěrečná poznámka: 

Tak jsem se na chvíli stala černou ovcí mezi pečícími kolegyněmi. Zato Zdeňka byla bílou vránou - protože jako jediná z provokatérů, co teď dělají zabíječky, donesla panu řídícímu jitrničku, jelítko a polívku.

Jinak náš pan ředitel si rád pochutná a rád zkouší nové věci. Nedávno se dozvěděl, že dělám i pohankové koláčky, tak už prosil, jestli bych na něj myslela - že ho to láká ochutnat :-) A protože i on umí péct, sem tam nám přinese svůj výtvor a musím uznat, bývá to vždy dobrota...

Obrázek uživatele Eillen

Dopis

Úvodní poznámka: 

Od dlužníků chodí sem tam nějaké vyjádření na exekuční příkazy, případně odvolání či námitky. Poprvé jsem dostala i takový dopis.

Varování: 

naznačena snaha o sebevraždu

Drabble: 

Dobrý den,
vím, že už stav daný nezměním, leč trápí mne stav, do kterého jsem se dostal.
Vaší blokací účtů zmařen byl pokus o získání úvěru, který by dluhy mé vyřešil.

Netuším nyní, jak činit dál, když snahy mé zmařeny byly. Můj osud ve hvězdách teď dlí, leč na nebi žádnou nevidím a před očima mám pouhou tmu.

Snad bylo by lepší, kdyby přítomnost má svět dál netížila a problémy mé s odchodem mým opustily zdejší bytí.

Tím končím řádky své, neb nemá smyslu dále psát. Zdraví mé je chatrné a já již nemám sil bojovat.

Loučím se, X Y.

Závěrečná poznámka: 

Dopis byl mnohem delší, ale opravdu psaný takovýmto stylem. Opravdu jsem z toho měla pocit, že daná osoba snad i spáchá sebevraždu. Nakonec to dopadlo "dobře". Dluhy jsou splaceny, exekuce ukončeny - jen zdravotní stav daného člověka není zrovna dokonalý a byl nějakou dobu v nemocnici s problémy se srdcem (ty už měl dříve, ale asi jsem za danou hospitalizaci vydáním příkazů tak trochu mohla...).

Největší problém poplatníka byl v tom, že i když na mě měl kontakt, nedal vůbec nic vědět a dluhy narostly do takové výše, že jsem musela vydat i příkaz prodejem nemovitosti.

Obrázek uživatele Eillen

Rodina

Drabble: 

Tahle práce přidá člověku vrásky (ale upřímně, která ne, že?). Často jsou to vrásky vzteku, kdy si říkáte, jestli vám to za ty nervy stojí.

A pak vás překvapí kolegové.
Třeba svatebním darem ve formě kastrůlku a pytlíkové polévky s játrovými knedlíčky - když už jste nemohli pro covid mít hostinu.
Nebo vám na odchodnou do nového oddělení dají dvě dračí piva - když už milujete ty draky (a přeci nebudete pít sami, tak druhé manželovi).

Naposledy překvapili dvoumetrovým plyšovým drakem, který mě a kolegu chrání před poplatníky.

Těch pár vrásek ze stresu doplňují desítky radostnějších, které přináší má druhá pracovní rodina.

Závěrečná poznámka: 

Musím říct, že jsem zatím vždy měla štěstí na skvělý kolektiv. Třetí místo a třetí úžasná parta. S kolegou už si děláme legraci, že jsme pracovní manželé. Někdy se vidíme delší dobu společně, než se svojí rodinou :D

Obrázek uživatele Eillen

Nesplnitelná představa

Drabble: 

Po třídenním zpracování analýzy vymáhacích úkonů jsem znechuceně pustila myš z ruky.

"Dokážeš si to představit?" zeptala jsem se kolegy. "Svět kde každý platí daně včas, a třeba i před termínem. Kde nejsou žádní dlužníci, kteří se neustále vymlouvají na to, proč nemohli zaplatit. A když už se stane, že dluží, tak na výzvu od správce to hned zaplatí."

"Svět, kde bysme byli bez práce," dodal kolega a zničil tak moji pracně vymalovanou představu. "Místo toho máš svět plný tabulek, analýz, topek, lustrací, exekucí, pravomocí, odpisů a prekluzí. Svět s pravidelnou výplatou."

Uznala jsem, jeho obrázek byl děsivější, přesto lepší.

Závěrečná poznámka: 

Jsou dny, zvláště když dokončíte analýzu, kdy vás ta práce neskonale štve. Navíc když pak přistane mail, že je třeba udělat něco podobného u TOP 50 dlužníků a ta jména se tam vlastně i točí... Ale vlastně má kolega pravdu. Měla bych být ráda, že jsou ti, co odmítají platit. Bez nich bych neměla práci.

Obrázek uživatele Eillen

Metodické pokyny

Úvodní poznámka: 

Krom znalosti daní máme i metodické pokyny určující nám lhůty, jak správně opouštět budovu a tak... Kvíz po každém školení by mohl vypadat asi takto...

Drabble: 

Dle metodického pokynu číslo 1567 při požáru klimatizační jednotky umístněné za oknem:
a) bezodkladně opouštíme budovu
b) vycházíme na chodbu s hlasitým výkřikem "hoří"
c) voláme správce budovy a vyčkáváme následného pokynu

Dle metodického pokynu číslo 43546 správné větrání v zimě probíhá:
a) otevřením okna na tzv. ventilaci
b) otevřením okna dokořán po dobu nejméně deseti minut
c) otevřením okna dokořán za současného otočení kohoutu radiátoru do pozice vypnuto

Dle metodického pokynu číslo 43546 v rámci šetření vody pouštíme rychlovarnou konvici
a) pouze s takovým množstvím vody plně dostačujícím na šálek
b) dodržujeme minimální hranici vody stanovenou výrobcem rychlovarné konvice

Závěrečná poznámka: 

Tak nějak by mohl u nás probíhat kvíz netýkající se daní.
K otázce 1 - údajně na některém pracovišti dané osoby nic nedělali - resp. si natáčeli video... A na dotaz, proč nešli na chodbu a nehlásili, že hoří, odpověděli, že by jim bylo trapné hulákat po chodbě...

K otázce 2 a 3 - v rámci šetření se dostal úžasný manuál plný návodů jak šetřit. Jedna perla za druhou.

Pro jistotu dodávám i správné odpovědi, které jsou: 1B; 2B - to prý aby neutíkalo zbytečně teplo ven; 3A - prostě si budeme vařit jen vodu, co spotřebujeme nebo si můžeme najít kolegu či kolegyni, co by si taky dal horký nápoj a vešli jsme se na tu minimální hranici...

Stránky

-A A +A