Elizabeth Gaskell: Wives and Daughters

Obrázek uživatele Zuzka

Sběratelka na cestách

Drabble: 

Molly a Roger se teprve nedávno rozloučili s Mrs Meadows, ovšem toulavé objevitelské boty je obratem vyhnaly na několikaměsíční výpravu do afrického vnitrozemí.
Dlouho nepotkávali mimo vlastní výpravu nikoho než domorodce, kteří naštěstí takový výstřední anglický manželský pár bez dobyvatelských ambicí přijímali celkem přátelsky.
Na nepatrné návrší v síti zelených paprsků protínajících savanu je doprovodil stařešina blízké vesnice.
"Tam nová voda," ukázal k tmavé prohlubni.
Na opačném břehu zarostlého jezírka seděla kudrnatá bledá dáma v pánském oděvu.
"Kdo je to?" ptala se Molly skrze tlumočníka.
"Paní Margaret," zněla odpověď, "u nás chvíli, pak jinde. Navštívit všechny nové vody. Zvědavá paní."

Závěrečná poznámka: 

někde tady: -11.370286984802542, 24.308020271283947

Obrázek uživatele Zuzka

Pára ušima

Drabble: 

"Pssst, pane Hamley, nechoďte tam," sykla Miss Rowen od pergoly a gestem pozvala pána domu, aby se připojil k přátelům ve stínu.
"Co je špatně se skleníkem?" ptal se a nahlížel dovnitř.
Na obrubníku u indonéských palem seděla Mrs Burnwood, oči zavřené, tváře zrůžovělé. Vše se zdálo v pořádku.
"Nerušit, pění," vysvětlila Miss Gwendylon.
"Aha. Co se stalo?"
"No, včera nezabila syna," vypočítávala na prstech Tess.
"Dnes se probudila s chrapotem."
"Rozbil se kočár."
"Koncert je zrušený."
"A před chvílí přišel třístránkový dopis od babičky," uzavřela kroužek Mrs Stronghold. "Prohlásila, že chvíli nechce vidět nic než kytky, maximálně nějakou housenku."

Obrázek uživatele Zuzka

Báseň do budoucna

Drabble: 

Těžko se píšou upřímné dopisy, když tajnost skrývá tajnost.
Osborne si povzdechl a zahodil další papír ke krbu. Básně mu zpravidla šly lépe.
Aimée ho pohladila po ramenou. Děťátko už o sobě dávalo vědět.
Musí to Molly říct. A ještě něco jiného. Znal bratrovo srdce.

Těžce zkroušená, avšak odhodlaná, přivedla Molly Osbornovu vdovu pod střechy Hamley Hall. Připravena na hněv, dostala z té nejméně očekávané strany vděčný úsměv a zalepenou obálku. Vzkaz opatrného přítele ze záhrobí.

Porovnání s růžolící Cynthií bodalo na úvod. Pak ale povzbuzení, pobídka k vlastnímu rozkvětu, chvála, úcta. Slzy změnily charakter. Četla do zapamatování. Hltala naději.

Závěrečná poznámka: 

*Cynthia se jmenuje po matce, totiž po Hyacinth. Tak těch kvetoucích narážek snad je až dost :))

Obrázek uživatele Zuzka

Mlčeti zlato

Drabble: 

Nová paní Gibsonová měla štiplavou náladu, ale skrze deštěm zamžená okna nenacházela aktuální důvod ke komentáři. Jako obvykle se uchýlila k planému přežvykování starých témat.
Jako obvykle by pan Gibson byl i skrze bouři u pacienta raději, než s novinami doma u krbu.
"Takhle sama na koni. To by si dívka za mých mladých let nedovolila. Sama si opatřuje knihy, kupuje dopisní papír. To za mých časů..."
"Má drahá," zavrčel lékař pobodnut opětovnou zbytečnou kritikou milované dcery, "vaše mladá léta se konala přibližně ve stejné době, jako ta má."
Návštěva v koutě vyprskla do svého háčkování.
"Pamatuji si to jinak."

Závěrečná poznámka: 

nemám rád zkracování...

Obrázek uživatele Zuzka

I loved her first

Drabble: 

"Zahlédla jsem Molly v zahradě, drahý," poznamenala nová paní Gibsonová mimochodem. "Je to citlivé děvče, někdy až k vlastní škodě. Zase měla uplakané oči."
Susan za knihou zvedla oči v sloup.
Citlivá, ne útlocitná, ty nafučená matičko. Kdybys věděla. Vytrvalost a síla, jakou tobě pánbu nenadělil. Ochota, laskavost a pod tím vším hrdost, o které sama neví, že ji má.
Už chtěla narušit kanonický běh děje, když otcovské instinkty zachytily klíčová slova.
"Uplakané? Zase? Drahá, nejsem si vědom, že byste to dříve zmiňovala, ale děkuji za upozornění. Omluvte mě, půjdu s Molly pohovořit."
"Ale...," vyfoukla se mamá.
Manžel byl pryč.

Závěrečná poznámka: 

135 slov, auvajs.

Obrázek uživatele Zuzka

Něco pro tebe

Úvodní poznámka: 

po dlouhé době střípek z Rozhraní oceánů

Drabble: 

Nejdražší Susan,
doufám, že tě tento list dostihne co nejrychleji, tak jen krátce:
V sobotu ráno mne Roger doprovodil na dlouho slibovanou výpravu. Molly mě vybavila pouze slunečníkem a sendviči, očekávala jsem tedy prostou procházku po pláži.
Cestou jsme nicméně minuli úchvatná skaliska, sešplhali příkrou stezkou lemovanou kvetoucími keři a prošli přírodním tunelem, v němž se hromově odrážel zvuk příboje. To samo by bylo skvělým objevitelským cílem, nicméně když jsem přestala zdržovat u balvanů posetých schránkami mořských tvorů, otevřel se nám výhled na pláž... plnou tučňáků! Zde v Africe!
Zkrátka řečeno: musíš konečně také sama přijet!
S naléhavou vzpomínkou,
Magdalene

Závěrečná poznámka: 

snad je forma dopisu v pořádku :)

Obrázek uživatele Zuzka

Perokresby

Drabble: 

"Co... to je?" vyhrknul pan Wellf a přiblížil nos k sešitu, aby lépe zaostřil.
"Molly si tu nechala náčrtník, to jsou její studie detailů hmyzu," vysvětlovala Gwen a dál nerušeně háčkovala.
"Jo ahááá!" začal se mladý pán pochechtávat. "Skoro jsem v tom viděl nějaký sprostý obrázky."
"Nejsi jedinej," podotkla Gwen. "Před chvílí tudy prosvištěla její drahá náhradní máti a málem ji kleplo, když to viděla. Přitom jsou to jen muší a motejlí sosáčky. A nožičky. Ťuťu. Roztomilé."
Elegantní gentleman se definitivně rozesmál a velmi neelegantně se složil na pohovku.
"To mě mrzí, že jsem to neviděl. Ta můra by zasloužila."

Závěrečná poznámka: 

Gwen, umíš háčkovat?

Obrázek uživatele Zuzka

Jihoafrické nebe

Úvodní poznámka: 

Malý střípek z Oceánů, tedy příběhu pro Blancu, jehož velká část zatím stále leží v mé hlavě.

Drabble: 

“Hleďme dámy,” zabručel Roger zpoza novin, “v týdeníku je ten nesmysl také.”
Magdalene stále ještě myslela na včerejší úchvatnou cestu do stepi, takže se zmohla jen na stručné “hm?”
“Naše stařičká chůva přece viděla kometu jako dítě. A noviny vykřikují, že se vlasatice objevuje vždy přesně po stu let.”
“Nechceš jim napsat protičlánek, drahý?” usmála se Molly a podala manželovi konvičku s mlékem.
“V tomto konci světa? Zbytečné.”
Krátce se zamyslel.
“Měli bychom se však na noc řádně připravit.”
“Hm?” byla tentokrát řada na Molly.
“Uděláme si piknik pod hvězdami. Je tu přeci nádherné nebe. A pak můžeme publikovat pozorování.”

Závěrečná poznámka: 

Halleyova kometa se objevvuje v rozptylu 75-79 let. Seznam dosavadních výskytů je například na anglické wikipedii a píšou tam, že v roce 1835 byla pozorována na Mysu Dobré naděje. A to se mi ohromně hodí.

Obrázek uživatele Zuzka

Návraty

Úvodní poznámka: 

nestíhám... ale ručně jsem to dopsala včas... nicméně si nenárokuju bodík, neb ukládám finální podobu v 0:04

Drabble: 

Pozdě v noci, když se tatínek vracel od pacientů, slýchal jejich domov jen pramálo slov. Oba se báli roztrhnout ticho po cvaknutí zámku. Porušit kouzlo nevyřčené modlitby nad vyčerpanou matkou dvojčat, či nad starou sousedkou v těžké horečce. Jen oheň v krbu, na který Molly od osamocené večeře trpělivě dohlížela, promlouval vytrvale do unavené půlnoci.
Nebylo třeba slov. Poznala, kdy má postavit na čaj a kolik cukru připravit. Kdy má raději zalít kávu nebo nakrájet chléb a silné plátky sýra. Věděla, kdy má ponechat ve vyhřátém křesle pléd a tiše se vytratit.
Tatínkova ramena hovořila za něj. Útržkovitě, ale přesně.

Obrázek uživatele Zuzka

Pléd za přikrývku

Drabble: 

"Molly," jemný dotek ji okamžitě probudil.
Tatínek vypadal v ranním příšeří unaveně.
Pomalu narovnávala přeležený krk.
"Posaď se, tatínku. Ohřeju čaj."
"Netřeba, už je zapřaženo. Pojedeme domů?"
"Určitě. Jak je na tom Squire?"
"Bolestně zlomený. Teď spí. A ty, má milá? Neměla by sis zvykat nocovat v cizích křeslech."
"Nehodí se to snad pro dceru lékaře? Vždyť víš, ve skutečně cizím domě by mě děsilo zůstávat."
Lehce se usmál. Dětské křivdičky přetrvají všechno. Vyšli spolu do modrého rána.
Podobně se měla na Hamley Hall probudit ještě dvakrát. Po uzdravení malého Osborna konečně s radostí. V doprovodu spěšného návratu známých kroků.

Obrázek uživatele Zuzka

Rukou společnou

Úvodní poznámka: 

Pro Blancu. Někdy dlouho po Oceánech. Já je dopíšu, slibuju!

Drabble: 

"Dělá mi starosti, víte?" Molly usrkla příliš horkého čaje. "Možná jsme tam strávili příliš mnoho času. Třeba se tu necítí dobře."
"Nesmysl," tišila její obavy Magdalene Meadows, zatímco přecházela po terase, aby si protáhla nohy. "Zdraví mu slouží?"
"Slouží. Ošetřovat jsem ho nikdy nemusela."
Magdalene padl pohled na omšelou budovu stájí.
"Možná se jen potřebuje něčím zaměstnat."
Její myšlenky nesly jinou náplň, ale směr měly správný. Prošedivělý Roger vyhlédl z okna salonku.
"Molly, miláčku. Tys měla vždy tak pevnou ruku při kreslení. Měli bychom konečně otevřít ty bedny z Afriky, dát těm věcem řád. Chtěl bych naše poznatky sdělit veřejnosti."

Závěrečná poznámka: 

Doufám, že je to téma viditelné. Nechala jsem se trochu unést atmosférou.
Oceány II
Oceány III
Oceány IV

Obrázek uživatele Zuzka

Nevěsta za dvacet liber

Úvodní poznámka: 

ty "Nevěsty za něco" se mi nějak začínají kupit :D

Drabble: 

Sledovat. Stěhovat. Pronásledovat.
Neváhal by dvacetkrát překročit rovník.
Musí být jeho, slíbila to.

Vozem. Pěšky. Na koni.
Neváhal by ani zaměstnat nosiče.
Musí být jeho, napsala mu.

Tiše. Kradmo. Plazivě.
Neváhal ji konfrontovat, ač to bylo urážlivě nevhodné.
Musí být jeho, půjčila si.

Pyšně. Veřejně. Hrubě.
Neváhal to dávat na odiv, ač jméno se utrousit neopovážil.
Musí být jeho, zaprodala se.

Nemohl vědět, jak rychlá křídla mají klepy.
Nemohl vědět, jakým pohonem je hanba.
Nemohl vědět, jak uhání čestné srdce.

Znal jen dunivý tlukot kopyt pohrdání a pomalý tok bažin vlastnění.
Zpil se. Nadával jako nejposlednější vidlák.

Vysmýkla se mu.

Závěrečná poznámka: 

a s řadou "Nevěst za něco" přichází řádka zpropadenců, které mám potřebu zmlátit. Vějířem. Ocelovým.

Obrázek uživatele Zuzka

Čtyřúhelník

Drabble: 

Prosím, už ne. Stačí.
Molly se svírá srdce. Nová sestřička je možná milá, snad i hodná, ale je jako vichřice. Smích, rozmáchlá gesta s příborem v rukou. Grimasy na celý stůl.

Ach Bože, matko!
Cynthii je z matinky málem nevolno. Taková škrobenost. Tak okaté "nenápadné" poznámky. Podlaha aby se mi otevřela!

No to jsem snad ani neviděla.
Hyacinth tasí vějíř. Nevzít si ho, byla by na dlažbě i s Cynthií. Ale považte. Poručil si sýr! U šlechtického stolu!

Má drahá holčička.
Tatínek má oči jen pro ni. To Molly je pokladem v tomhle mumraji. Vypadá utrápeně. Proč má najednou tajnosti?

Závěrečná poznámka: 

Každý je tam tak trochu hrdina... a pak Gibson má štěstí, že ještě neprohlédl svou novou paní.

Obrázek uživatele Zuzka

Líné odpoledne

Drabble: 

Mrs Lice Ottercat si hověla na pohovce pod oknem a spokojeně se usmívala. Přítomnost Miss Burnwood jí dělala vyloženě dobře a stejně tak ona sama byla balzámem na duši své přítelkyni.

Do salonu tiše vstoupil George a krátce se uklonil.
"Madam, přišel vám balíček," oznámil stroze a pokynul nosiči skrytému za dveřmi.
Dřevěná bedýnka stála v mžiku na intarzovaném stolku.
"Mohu?" otázala se Susan a přistoupila k zásilce.
Mrs Lice přikývla.
"Molly Gibson nám posílá z Afriky další vzorky," listovala Susan delším dopisem.
"A Miss Clearance upozorňuje, že jsou to masožravky."
Druhá dáma se protáhla.
"Pokud jim nemusím vařit guláš..."

Obrázek uživatele Zuzka

Mýlka v kontextu

Drabble: 

"A stejně si myslím, sister, že Roger a Molly by se k sobě pěkně hodili," zasnila se Miss Phoebe duchaprostě.
"Nejsem si jistá, drahoušku," zachmuřila se Miss Browning.
"Pro všechny svaté, proč ne?"
"Nerouhej se!" utrhla se hlava rodiny, "Ale vím své. Tuhle jsem pana Rogera slyšela, jak se vyptává Molly na její politické názory. A to by tedy nešlo. Naše holčička se přece nebude zabývat mezinárodní politikou. To se nesluší."
"To jistě ne," pípla Miss Phoebe.

"Tak tedy, Molly, teď, když vím, že máte raději rostlinnou říši než živočišnou," usmál se Roger, "rád bych vám ukázal několik mikroskopických vzorků."

Obrázek uživatele Zuzka

Pozorovatelna

Drabble: 

Na Hollingford pálilo polední slunce. Miss Eliza Paul seděla na hřbitovní zídce a velmi nedobově klátila nohama. Miss Farmer ležela na trávníku opodál a kreslila si prehistorické tvory.
Kolem prokvokaly místní drbny, vzduch jen zašuměl spodničkami a klípky.
"Viděla jsi, drahá! Molly Gibsonová, dítě ubohé, zase mluvila s panem Prestonem," lamentovala Miss Browning.
"Je to tak protivný člověk! Prý dokonce gambler!" pokřižovala se Miss Phoebe.
"Bojím se o ni, skutečně," pokračovala ustaraně první dáma a odcupitala do hokynářství.
Miss Paul pohlédla směrem, kde za kopcem tušila Cumnor Towers.
"Zabít málo, tyhle starý můry. Tenhle skandál snad aby napravovaly vyšší vrstvy."

Obrázek uživatele Zuzka

Osudy

pozn.: zběsile okrajováno...

Přes všechnu hrdost Darcy musel podlehnout. Bingley musel pochopit.
Ferrarsovi museli svolit, Marianne musela prohlédnout, znovu milovat.
Edmundovi se muselo rozsvítit, paní Norrisová musela pykat.
Catherine musela dospět, plány generála Tilneyho musely ztroskotat.
Knightley se musel svému srdci vzdát. Churchillovi museli být křehce šťastní, Eltonovi museli být šťastní ze všech sil.
Anne a Frederick museli překonat pochyby, najít odvahu.
Thornton musel ustoupit, Margaret mu musela pomoci.
Cranfordské paninky musely rozvíjet své elegant economies.
Rochester ji musel přijmout, musela se vrátit.
Caroline musela Roberta přesvědčit, že láska nekouše.

Roger s Molly si mohli vybírat, jak dopadnou. Elizabeth Gaskell je nestihla dopsat.

-A A +A