DMD č. 26. pro 26. 4. 2021. Téma: Dal bych si tu čtvrtou

Obrázek uživatele Klav

Chudé na nic

Fandom: 
Drabble: 

Když se konečně vyhrabou na kopec, je to ke školce co by kamenem dohodil, první je ale na řadě vydatná svačina. Zásoby se tenčí a druhá zmrzlina za den je kategoricky zamítnuta, a tak nakonec skončí v nedalekém obchodě, nerozhodně bloumající mezi regály.
„Jakou chcete tyčinku?“ zeptá se holka bez sluchátek. „Kakaovou bez kakaa, kokosovou bez kokosu, nebo tuhle malinovou, která je z jablek?“
„Nějakou čtvrtou bychom si dát nemohly?“
„No ještě je tu jedna bez mouky, vajíček, cukru, mléka i ořechů. Za pětatřicet.“
Nakonec skončí s trsem banánů a třemi houskami. Nejsou tak bohaté, aby si mohly kupovat nic.

Obrázek uživatele Borch

Moc možností na výběr

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ!

Drabble: 

Geraltovi se podařilo minout mou náruč snad o milimetry. Bláznivý mutant. Nepočká, a teď tu leží v komoře, nožky má nahoře. Potřásl jsem hlavou a odolal nutkání zatřást s těžce raněným. Vystačím si s hlasitou mluvou.
„Geralte! Kde máš nějaké ty svoje lektvary?“
Možná jsem křičel až moc, Marigold si urychleně zacpal uši a Milwa bolestivě zamrkala.
„Truhlička. A neřvi.“
Aha, tak jsem křičel až moc. Prohrabal jsem věci a našel dřevěnou truhličku. V ní, v odděleních vycpaných slámou, různé flakonky.
„Mám. Který z nich?“
„Ten čtvrtý,“ vydechl Zaklínač a omdlel.
Čtvrtý... ale z které řady? A z kterého konce?

Bezvýsledná rovnice

Fandom: 
Drabble: 

První láska je nezapomenutelná. No, ta naše byla zapomenutá raz dva.
Podruhé do stejné řeky nevstoupíš…o půl roku později jsme se potkali a nové vzpomínky zahlušily ty staré. Ale rok se s rokem sešel a hádek bylo víc, než usmiřování.
Do třetice všeho dobrého. Tak nadějně to zpočátku vypadalo, než začala prosakovat stará zranění. Z příslibů věčnosti zbylo pár hořkosladkých měsíců.
Dělal, jako by neuměl do pěti počítat. Prý by si dal čtvrtou šanci, začneme od nuly, udělá první poslední, budu v sedmém nebi. Ale to se přepočítal. Bylo mi jasné, že by to šlo zas od desíti k pěti.

Obrázek uživatele Lee

Pod cizím znamením

Fandom: 
Drabble: 

„Dal bych si tu čtvrtou,“ zavrčel mlsně čtvrtý jezdec Apokalypsy ve vlčí kůži. A držel se stopy více pro svou chuť než rozkaz alfy. Ve svém dychtění po té tmavovlasé dívce se stal až příliš hluchým ke svým instinktům, příliš slepý ke znamením, takže neviděl, co varovalo řadu jiných. Nepostřehl bílý roh, který vždy přivolá pomoc, ani luk, který nemine cíl. Necítil stopy Vánoc, na jejichž existenci dávno zapomněl. Osudně přehlédl, že byla pod znamením Lva, jenž byl vládcem nad jejím životem i smrtí. A kde je Lev, tam ani smrt nebere, a tak hladová smrt zemřela mečem budoucího krále.

Závěrečná poznámka: 

Skoro náhodný střípek - číslovka čtyři mě zafixovala na těch čtyřech a bylo. Teprve v průběhu psaní mi došlo, že takový útok opravdu proběhl, když jsem to vymýšlela v hlavě, ani mi to neseplo. :D

Neviditelný fandom: 
Obrázek uživatele Kahvi

Ordering Out

Drabble: 

"That one!" Raising his voice and pointing, Rimmer practically bounced up and down, his nostrils flaring. "Number four, please!"

"Rimmer!" Lister hissed, pulling on his sleeve. "They're people. Ye can't just go 'I'll have a large four, no MSG and extra chillies'!"

"They're for sale, aren't they?"

"They're providing a service!" Lister kept his voice down, hoping none of the sex workers heard. "Why did you drag me in here, anyway?"

"To have sex!" Realizing his words, Rimmer ran towards the increasingly confused woman he'd picked out. "Heterosexual sex!"

"Enjoy," Lister muttered, waiting for him to run back out again.

Obrázek uživatele Jan F. Rajm

Obserstvení

Úvodní poznámka: 

Z předchozích drabblů:
Měsíc puknul a svět zaplavila snová matérie.
Věci ožily a ovládly svět.

Drabble: 

"Pojď za mnou," vyzval mě mistr zlovec. Přehodil jsem si přes hlavu dlouhý plášť a vykročil za mistrem. Ten šel evidentně najisto. Nos měl vysoko ve vzduchu a chřípí se mu chvělo, jak zuřivě vtahoval podvečerní vzduch.
Proklouzli jsme mezi cihlami polorozbořeného domu do jeho sklepení. Mistr chvíli hledal zatarasený vchod, ale trvalo to opravdu jen chviličku.
"Co tu děláte?" zalekl se majitel ono úkrytu.
"Jdeme se k vám napít," řekl s úsměvem mistr.
"Tak to jo," vykouzlil úsměv stařík. "Mám chlebový kvas, na slunci kvašené ovocné víno, metanolovou pálenku a okenu."
"Dáme si to poslední," olízl se nedočkavě mistr.

Obrázek uživatele tif.eret

V noci

Fandom: 
Drabble: 

Když jsem se probral, kolem byla naprostá tma. Ležel jsem na pohovce a slyšel, že právě hraje poslední skladba z alba v mobilu.
Když dohrála, rozhostilo se ticho. A pak se ozval hlas: „Pusť to znova.“
Málem jsem vyletěl z kůže. „Kdo je to?“
„Neotáčej se. Nezáleží, kdo jsem." Odmlka. „Pusť mi tu čtvrtou skladbu, prosím.“
Ve světle mobilu bych ho mohl vidět, stačí se otočit, ale poslechl jsem.
Zaslechl jsem jen tiché „děkuji“ a pak už nic. Asi jsem znovu usnul
Probudil jsem se až ráno. Sám. S hrůzou jsem zjistil, že čtvrtá skladba nese název „Až se vrátím.“

Obrázek uživatele Zuzka

Prý se mám oženit

Drabble: 

"Máte naprostou pravdu, má paní, samozřejmě, jako vždy."
Lady Catherine věnovala kurátovi jen čtvrtinu pohledu koutkem oka. Cítil se tak velmi polichocen její na světě z nejlepších radou! Samozřejmě. Dceruška nějakého pomístního sedláka není ta pravá partie, jakkoliv má jasné oči a nádherný úsměv.
"Mohl byste navštívit své příbuzné na Longbournu, myslím."
"Jistěže, jistě. Hned."

Oči slečny Jane zářily skoro stejně, jako ty Aniččiny.
"Oh, ale Jane je už prakticky zasnoubená."
Nu dobrá. Slečna Elizabeth se směje skoro tak, jako drahá Anička.
"Já jí ještě domluvím!"
Ah, tudy cesta nepovede.
Nuž tedy, slečna Lucasová byla tuhle u večeře velice pohostinná...

Závěrečná poznámka: 

Nikdo neví, proč mu to právě v tu dobu Lady Catherine doporučila, že ano...

https://pbs.twimg.com/media/EOWR8oAW4AE1_5v.png

Idylka

Fandom: 
Drabble: 

„Bylo jich pět!“
„Co?“
„A teď jsou jenom dvě!“
„Hmm…“
„Neříkej mi, že si sám vypil tři flašky!“
„Miláčku, uklidni se. Poď mi radši dát pusu.“
„Trojku za hodinu.“
„Cože? Zlato, už nejsi v práci.“
„Rozcházím se s tebou! Jestli chceš pusu nebo pro mě za mě třeba pusou, zaplať si jako všichni ostatní!“
„Hmm…“
„To mi k tomu nic neřekneš?! Jenom hmm?! Nic víc?!“
„Uklidni se, prosím tě.“
„Uklidni se?! Seš zkurvenej alkoholik, už na tebe nemám nervy!“
„Tak si prostě sbal věci a jdi.“
„Půjdu!“
„Teda počkej ještě, lásko. Když už stojíš, podala bys mi tu čtvrtou láhev?“

Obrázek uživatele P.M.d.A.

Stejně je to jedno

Drabble: 

„A tohle je zase co?“ zeptal se Rodney u výdejového pultu překvapeně.
„Jsi nečetl zdravotnické hlášení?“ zeptal se Sheppard. „Carson je zjevně přesvědčen, že trpíme nedostatkem vitamínů, a tak Elisabeth vyhlásila ovocný den.“
„Jako že nebude žádný maso,“ upřesnil Ronon. „Kuchaři se nenechají zviklat, u mrazáků stojí ozbrojený hlídky.“
„Snad nebude tak zle,“ snažila se situaci uklidnit Teyla. „Vždyť je tu veliký výběr.“
„Pojmenovali jsme to podle toho, čemu z pozemského ovoce se to podobá nejvíc,“ poučil je kuchař. „Takže tu máme cherimoyu, salak, fejchou, kumquat, guave, kurubu, nashi, longan, pitahaju, tamarillo…
„Dal bych si tu čtvrtou,“ řekl Rodney znechuceně.

Obrázek uživatele neviathiel

Neslušně brzy na návštěvy

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ, protože se blíží konec dubna

Předchozí

Drabble: 

"Ségra ani švára rozhodně ne. Proč by to dělali? A moji ženu do toho už vůbec netahejte. Moment... kdo je ta čtvrtá možnost?" Kyrylovi to vždycky po ránu zapalovalo pomalu. "To myslíte vážně?"
"Můžeme vás snadno vyloučit," promluví Kosturak a vytáhne z kapsy dýku. "Nůž pozná krev, kterou včera zasáhl."
"Aha," řekne Kyrylo přiškrceně. Vytáhne z manželčina šití špendlík, píchne se do prstu a dotkne ostří.
Kapička krve zaplane jasnou zelení.
Ti dva si vymění pohledy, které nevěští nic dobrého.
"Co to znamená?"
"Nemáte popálené ruce," řekne Zarecka. "Jestli chcete zjistit, co se stalo s vaším bratrem, pojďte s námi."

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele Peggy Tail

Večer v Portu

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

NEBODÍK. Nesoutěžní.
Navazuje na Moře, vítr a zmrzlina (ale trochu jinak).

Drabble: 

„Kolikátou už si nalejváš skleničku?“ dotazuje se Verča.
„Nevím... třetí?“ hádá Lucka.
„Vždyť já mám teprv první,“ Verča nemůže ze své kamarádky.
„Nojono, piješ pomalu.“ Lucka se už maličko klátí při pití třetí sklenky sangrie.
Je večer, chladno, ale příjemně. Únor v Portu. Nádherné, kouzelné, vtipné místo. Rozfoukaný oceán. Krásný čas. Fajn jídlo.
Němci u stolu za nimi si trochu udiveně prohlíží klátící se Lucku.
Najednou se vznítí od svíčky nedojedený talíř na prázdném stole.
„Je, hele, hoří,“ pronese s klidem Lucka.
Talíř personálem v pořádku udušen.
„Tak co, stihnu čtvrtou, než si taky doliješ?...“ sápe se Lucka po džbánu.

Závěrečná poznámka: 

Tohle jsem napsala jako první a pak mi došlo, že ta zmrzlina je lepší námět než sangria, ale tak už jsem to měla. :)

Obrázek uživatele Peggy Tail

Moře, vítr a zmrzlina (ale trochu jinak)

Fandom: 
Drabble: 

Je pár stupňů nad nulou, fouká vítr, Atlantik se sráží s Dourem v jeho ústí. Voda se proudem valí dolů z kopce. Do kopce se valí Lucka s Verčou. Mají jasně daný cíl. Posvátné místo, kde mají tu nejlepší zmrzlinu, jakou kdy jejich chuťové pohárky okusily. Ve dvou dnech již čtvrtou zmrzku. Čtvrtou dávku. Porci již 10. 11. a 12. Za každou. Lucce se převrátil deštník naruby. Je to dobré, otočí se zády k větru, a ten deštník převrátí na správnou stranu.

Mise splněna. Holky stojí schované pod střechou místního soudu a se zmrzlými prsty drží kelímky s vybojovanou pochoutkou.

Závěrečná poznámka: 

Tady mají tu nejlepší zmrzlinu na světě. Stojí to i za cenu letenky. Tak když to bude ještě někdy možné, vyražte. Třeba ne v únoru, jako my, ale na podzim je to podle majitelů Mo-Mo Gelatarie v Portu nejlepší. Snědly jsme u nich tolik zmrzliny, že jsme měly nakonec porci zadarmo.

Obrázek uživatele netopýr budečský

Ci a ci a ci eště víc

Úvodní poznámka: 

NESOUTĚŽNÍ

Tentokrát za nápad děkuji Toře

Drabble: 

Netopýr je prý zvíře, které žere prakticky neustále.
To je ošklivá pomluva. Jíme pouze v pauzách mezi ranním vyspáváním, poledním šlofíkem, odpolední siestou a večerní únavou. Ty zbylé tři hodiny denně se musíme pěkně otáčet, abychom se pořádně najedli. Když je jídlo, neváháme.
Takže jsem se nenechala pobízet a fofrem slupla třetí misku červů, kterou mi krmička přisypala.
Jenže pak už se můj žaludek nezvládl dál roztahovat a prudce se smrštil.
"Blé," sdělila jsem misce a s očekáváním pohlédla na krmičku.
Místo aby mi nasypala čistou čtvrtou misku, řekla "Fakt ne" a strčila mě zpátky do boxu.
Lidi jsou divní.

Obrázek uživatele Elluška

Hlavně nenápadně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Elladan a Elrohir už myslí na to, že brzy bude konec jejich čtecí výzvě. Že se budou muset postavit výzvě ještě větší: prezentaci pro tátu. Nebo tak něco.

<< Předchozí

Drabble: 

Hlavně nenápadně, rychle tam, rychleji pryč... Elladan číhal v knihovně a naslouchal. Všude klid. Teď!
Vyřítil se z úkrytu.
Vlasy se mu zježily jako tisíc vykřičníků. Nohy neposlechly, málem zabrzdil až o otcův stůl.
Elrond pozvedl obočí. "Synu?" Držel ten papír.
Ten, který tu Elladan zapomněl.
"Pečlivě sis zapisoval přečtené knihy, vidím," pravil Elrond nevzrušeně.
Elladanovi bušilo srdce až v krku. Pečlivě, zapisoval, jasně. Spíš se musel vrátit najít všechny znova, protože si nepamatoval autory.
"Tuhle čtvrtou bych si s chutí zase přečetl," pousmál se otec. "Válečný kůň. Psal to jeden můj známý."
Elladan nemohl uvěřit, že mu to prošlo.

Závěrečná poznámka: 
Obrázek uživatele KattyV

Noc na Karlštejně

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Když už jsme mluvili o manželkách, pustila jsem Karlovi Noc na Karlštejně. Samozřejmě, že měl kupu připomínek, ale pohled neodtrhl.

Drabble: 

„Takovou sílu zase Eliška nemá, vždyť by to bylo o strach… Nikdy jsem nezakázal ženám přístup na Karlštejn. Podívej na tu kaši, tohle by byl důsledek,“ poukázal na kouřící kotel. „Král cyperský zase nebyl takový fešák… a mezi námi, o ženy moc nestál.“

Na konci mě požádal o opětovné puštění jedné ze scén.
„Myslíš pane, jak jsi mluvil o českém národu?“
„Ne.“
„Tak tu, jak přijíždíš na hrad?“
Zavrtěl hlavou.
„Tak tedy, jak pánové obdivují krásu obrazů ve tvé kapli?“
Rozčílil se.
„Myslím tu o lásce a nemoci a ty to dobře víš!“
Zasmála jsem se.
„Jak je libo, pane.“

Závěrečná poznámka: 

Měl na mysli scénu, kdy královna Eliška zpívá: Lásko má, já stůňu… No aby se mu nelíbila, když ho tam tak oslavuje, že? A navíc je tam Eliška opravdu krásná. Můžete si pustit zde: https://www.youtube.com/watch?v=EJlY1M65Xao
Pro kontrolory: pokud správně počítáte, tři scény Karel odmítl. Chtěl tu čtvrtou.

Teď ještě, aby se hmyzáci chovali, jak naplánováno

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Podfandom Já a kloni

Drabble: 

Geonosis, druhý rok války, asi čtyři odpoledne.
Do stanu se zase jednou opíral vítr, nesoucí zrnka prachu a písku. Zase tu byl chamsín, zasypávající mapy a ničící jemnou elektroniku. Zase tu bylo velení VAR, sklánějící se nad stolem s ubohým týraným holoprojektorem.
„Tedy,“ zachrčel Comův hlas z komlinku obaleného jemným plátnem, „propočítal jsem všechno, co šlo. Celkem tu máme osm možností. Mám je zobrazit?“
„Buď tak hodný.“
Holoprojektor trhaně a škrabavě promítl všechny verze blízké budoucnosti. Od oslnivého úspěchu po neméně oslnivý prů... švih.
„No, kdybych si mohl vybrat, bral bych tu čtvrtou,“ zhodnotil čtyřhodinovou práci palubního počítače Nameless Rex.

Závěrečná poznámka: 

VAR - Velká armáda Republiky.
Jo, prosim vás, kdyby to čet někdo, kdo nezná osoby mimo oficiální vesmír, tak se ozvěte. Já vysvětlím.

Obrázek uživatele Kitsune&#039;s Sun

Domácí kuchyně

Fandom: 
Drabble: 

Vlk vešel do restaurace Babiččiny dobroty. Měl strašný hlad a takové pochoutky, jaké vaří v tomto podniku zbožňoval.

Pohodlně se usadil ve svém oblíbeném rohu a za chvilenku už k němu přiběhl číšník, také vlk.

„Co si dáte, pane?“

„Jaké máte dnešní speciality?“

„Menu 1 jsou jehněčí nožičky v bylinkovém kabátku. Menu 2 je dušené skopové s kapustou. Menu 3 je babiččin jazyk jemně nakládaný v pikantní marinádě. Menu 4 jsou Karkulčina stehýnka s kokosem. Menu 5 je klasika – myslivecký burger.“

„Dal bych si tu čtvrtou možnost.“

„Něco k pití?“

„Ne, dnes spěchám. Povinnost volá. Další Karkulka je na cestě.“

Obrázek uživatele winterpool

Třetí, čtvrtá

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

-bez nároku na bod-

Výroční černobylské drabble.
Tentokrát hasičům.

Drabble: 

Na hromadě suti za cisternou sedí hasiči. Koluje vodka. V nose štípe spálenina a ještě něco - něco, co nechává kovovou chuť, z které brní jazyk.
“Včera přijeli soudruzi z ústředí,” řekne jeden a přihne si. Poslední lok.
“Z Kyjeva?”
“Jo, z Kyjeva. Z Moskvy.” Prázdná láhev letí na hromadu.
“Viděl sem ty jejich Volhy. Nádhera, auťáky jak tanky.”
Zamlaská.
“No, moc bych sem tyhle fajnový autíčka netahal. Taky by tu mohly zůstat.”
Podívá se bezděčně na cisternu a na hasičské vozy. Ty všechny už musí být dávno kontaminované radiací.
Stejně jako oni sami.
“No nic,” vytáhne čtvrtou lahev vodky. “Popojedem.”

Obrázek uživatele Owlicious

Hleďte, syn

Fandom: 
Drabble: 

Prvorozený z dvanácti bratrů. Silný a respektovaný. Snad i milovaný.
Na jeho bedrech měla ležet budoucnost a odpovědnost.
Postavil se na stranu otce i sestry. Pevná opora, klidná síla.
Bratři jeho cit pro spravedlnost nesdíleli.
Jejich horké hlavy ho nezmění - příště je zchladí účinněji.
Tentokrát stojí po boku nenáviděného nevlastního bratra.
Protože je to tak správné. Protože otec ho miluje. Možná proto, že on jako jediný si může svou pozicí být jistý.
Mateřský stan ctí, ale z toho druhého se na něj usmívá milenka do počtu.
Otec už ji nepotřebuje.
A syn pro jednou zapomene na pravidla...
Prvorozenství připadne čtvrtému.

Závěrečná poznámka: 

Pozn.: Řeč je o Jákobovu synu Rúbenovi, který se (podle Gen 35:22) dopustil hanebnosti tím, že spal se čtvrtou ženou (milenkou) svého otce - Bilhou, služkou Ráchel. Když Jákob umírá (Gen 49), cituje právě toto jednání jako důvod, proč Rúben nebude vést rodinu a národ dál. Jeho dva mladší bratři jsou prokletí, kvůli krutosti a křivopřísežnictví, a teprve čtvrtý Juda je jmenovaný jako ten, kdo bude vést a vládnout.

Obrázek uživatele strigga

Pohodový život zhýčkaných mileniálů

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Pardon za upřímnost a tak, ale dnešní ráno je po tom posledním krásným týdnu zas jednou hustý jak kapr v medu a já prostě musela. :D

Drabble: 

Je tomu víc než rok, co můj muž naposledy pracoval jako turistický průvodce. Od té doby vystřídal noční směny ve skladech, absurdní dvanáctihodinovky v prázdném muzeu, čtyřměsíční zkušební dobu ve firmě, kde ho poslední den ujistili, že dále ho tam nepotřebují, a vposledku montáž pochybné výrobní linky. Naše miminko se mezitím stihlo narodit a přetavit v batole, přestěhovali jsme se jinam a jinak, než jsme chtěli, a za celou tu dobu jsme měli jeden jediný, nádherný týden klidu, který právě skončil. Neříkám, že si to neužívám, ale jestli zas vážně přijde ta čtvrtá či kolikátá vlna, už mě asi omejou.

Obrázek uživatele Jackie Decker

Úvahy na konci dne

Úvodní poznámka: 

Tohle už jsem měla v hlavě nějakou chvíli, ale pořád mi neseděla témata abych mohla WWX úvahy zpracovat. Teď se mi to konečně podařilo! Hurá :D

Drabble: 

Odvedli zraněného do hostince ve městě. Li HuiYin odpočíval pod dohledem Lan XiChena. Wei WuXian se chtěl napít a tak zůstal s Lan WangJim a ochutnával víno.
První láhev…
„Lan Zhane.“
„Hm…“
„Li HuiYinův spolubydlící tvrdil, že ten starý dopis nosil i na Noční lovy. Když teď odcházel, nevzal si ho.“
„Hm…“
Druhý džbánek…
„Letěl do Qinghe. Ale když jsme ho našli, mířil opačným směrem.“
„Hm…“
„Pokud se vracel, možná to, proč odešel, už udělal?“
Ticho.
Třetí pálenka…
„Řekl, že už nemá smysl, aby klečel. Vše svědčí o konečnosti jeho cesty…“
„Hm…“
Wei WuXian sáhl po čtvrtém džbánku…
Nesedí to…

Závěrečná poznámka: 

Prostě je Wei WuXian až moc chytrý a moc rád pije, no :D Otázka zní, co s tím udělá? :D
Myslím, že téma je splněno ;)

Obrázek uživatele beneslenka

Potíže s rádiem

Drabble: 

"Brácha, pocem, mám čtvrtou!", volá Kája. Klečí u starého rádia Telefunken. "Máma říká, že je rozbitý a ono přitom krásně hraje. Koukej," Kája opatrně ladí frekvenci. Rádio nejdřív jen monotónně šumí, pak se zvuk začne měnit a nakonec se z rádia ozve hudba.

"Blé, dechovka," ohrne nos Adam. "To je stanice Hvězda," poučí ho Kája a dál ladí frekvence, "...tady je Vltava," z rádia se ozve vážná hudba, "tady Praha... a tady někde je ta čtvrtá, co nevím, co je," Kája dál točí čudlíkem, "tu tam necháme, jo?"

"Vysílá Svobodná Evropa," ozve se z rádia.

"Ty vole, brácha! Ztlum to!"

Závěrečná poznámka: 

Nejsem technicky dostatečně fundovaná, abych si mohla bejt jistá, že Adam s Kájou na konci 70. let mohli na Letný chytit na starým rádiu vysílání Svobodný Evropy (nevzpomínám si, že by se mi to někdy povedlo, a pokud ano, tak jsem nejspíš nepoznala, že jde o "nepřátelskou vysílačku" :)), ale nebudeme si tím kazit pěkný příběh :))

Hezký den všem :)

Obrázek uživatele Terda

Do čtveřice všeho zlého

Fandom: 
Drabble: 

Bylo jasné, že uniknout se jim nepodaří. A přímý boj proti dvojnásobné přesile? Rozcupovaly by Skřivánka do poslední třísky. Zbývala jediná možnost. Skřivánek zamířil k mračnu bitvy. Bylo to riskantní. Frances doufala, že se pronásledovatelé raději stáhnou. A že sami se na dosah vřavy nezdrží příliš.

Střídavě sledovala blížící se chaos i pronásledovatele. Ten drzejší vypálil ze stíhacích děl. Koule jen neškodně lízly hladinu. Druhá salva patřila Skřivánkovi. Osádka radostně zařičela, když fregatě pocuchali lanoví. Třetí byla přesnější. Jásot ostrostřelců ztichl, když zaslechli praštění dřeva. Na okamžik.
“Tak ty chceš ještě jednu?”
Dělo zahrkalo do střílny. Čtvrtá salva už nezazněla.

Obrázek uživatele Eillen

Testování

Drabble: 

Je pondělí ráno a je čas na pravidelné testování se na Covid. Kolegyně vchází postupně do kanceláře a hlásí své jméno (protože Eillen si po roce nespojila jména s obličeji).

"Nazdar kapačko," jako první přichází ta, kterou naštěstí znám. "Tak jdem na to, ne? Hele a dneska bych si vzala tu osmou špejli, druhý test, pátou lahvičku a čtvrtou tu divnou tekutinu."

"Pro extrémně vybíravé máme v nabídce novou formu testu," odpovídám a kolegyně překvapivě zamrká. "Odběr se provádí rektálně za pomoci pravítka."

Kolegyně vybuchuje smíchy. "Jedna nula, tohle kolo jsi vyhrála. Tak jdem na to. Mám toho dneska moc."

Závěrečná poznámka: 

Půlka skupiny otestovaná, drabble napsáno a já si jdu dát kávu :-)

Funkci kapače (původně jsme měli testy, kam se muselo nakapat vždy přesně 6 kapek) jsem "vyhrála" díky prodělanému covidu. Takže jsem, teď už 2x týdně, vrchní kontrolor na šťourání se v nose...

Obrázek uživatele Regi

Druhý pokus

Fandom: 
Úvodní poznámka: 

Hagridova cesta TAM… ale jak zpátky?
Předchozí kapitola: Hlavně v klidu

Drabble: 

Z fotografie skleníku se přesunuli do obrazu starobylé lékárny. Evelína šla rovnou k polici s řadou keramických dóz. Chvíli váhala. Pak vybrala první, označenou Meduňka, a čtvrtou, s nápisem Třezalka tečkovaná. Uvařila čaj.
Když dopili, přitáhla si brk a pergamen. „Můžete začít?“
„Jistě,“ přisvědčil Severus. „Hagride, omlouvám se za svou předchozí… nedočkavost. Tentokrát vstoupím do vašeho vědomí opatrněji.“
„No jasně, profesore Snejpe. Dyť se nic nestalo,“ mávl rukou Hagrid. „Pusťte se do toho.“
Evelína spokojeně přikývla.
V následující chvíli už pečlivě zakreslovala složitou dráhu, kterou Severus rukou opisoval přesně podle toho, co v Hagridově jednoduché, přesto přehledně srovnané mysli spatřil.

Závěrečná poznámka: 

Následující kapitola: Není to tak jednoduché

Obrázek uživatele Voldemort

V kůži predátora

Úvodní poznámka: 

Konečně jsem se dočkala tématu, v němž spojím letošní pomaloučku se rozjíždějící linku Rabastana Lestrange (například Zpátky mezi hady) s... něčím dalším.

Drabble: 

Hraje opilého, možná až příliš dobře. Vrazí do útulného předdomku pro otce, hosty a platící zákazníky, ohání se původem, penězi, patronátem tchána. Chce je vidět. Chce si vybrat.
Řekne si o nejmladší. Zvedne se mu žaludek, když to vysloví, drsně a slizce zároveň, jak to vyžaduje jeho role.
Řada vyděšených sedmnáctek, které uprostřed noci vyhnali z postele. Hraje si s myšlenkou říct si o dvě, ale netroufne si. Zachrání jedinou teď a bude doufat, že se k dalším dostane jindy.
„Dejte mi tu čtvrtou,“ rozkáže jako absolutní vládce a ukáže na drobnou světlovlásku.
Lenka Láskorádová oficiálně zemře dnes v noci.

Závěrečná poznámka: 

Lenka se naposledy nacházela v ženském pracovním táboře, odkud, jak víme, odjíždí některé ženy a dívky (od sedmnácti let) kamsi jinam. Já, Voldemort I., jsme učinili rozhodnutí ji z toho kamsi zachránit.

A s tímhle mám pracovat!

Drabble: 

„Pánové, čekám na vaše hypotézy,“ pronesl velitel unaveným hlasem, věda, že na něco rozumného stejně čeká zbytečně.
„Neznámý pachatel,“ navrhl snaživě obrýlený nováček. „Zavražděný přišel domů, vyrušil zloděje, který rozzuřen tím, že zde nenalezl vhodný lup, zavražděného zavraždil.“
„Zavraždila ho milenka, protože se nechtěl rozvádět,“ ucedil starší hejsek marně se snažící o vzhled světáka.
„Zavraždil ho ten soused, co ho oběť obrala v kartách.“
Velitel obrátil oči v sloup.
„Řešením je samozřejmě čtvrtá možnost, na kterou jsem opět musel přijít sám. Zavraždila ho tchýně, včera jí pohaněl bramboračku. Oběť v ruce ještě drží knoflík z její blůzy. Předveďte mi ji.“

Obrázek uživatele Jeřabina

Věrní

Úvodní poznámka: 

Má věrná nespavosti
už zase zvoní pohár,
který mi podáváš
v půlnočně
úpěnlivém tichu.

Pozor, psala jsem nedělní bonus, tak pokud vám uniklo, jak jsme se dostali do jakého lesa, tak dole je odkaz na předchozí díl ;)

Drabble: 

Spánek je znovu nepřátelskou krajinou.
Pouto v podžebří mě s Martinem váže dál. Jeho zklamání, smutek, únava, jeho vůně plní mé sny.
Přestávám spát. Tři noci probdím, hledám bezesné býlí po mýtinách, které neznám. V mém vidění šumí stíny.

Čtvrtou noc mě sevře močál.
Hejkal vyskakuje z pařezu se zubatým úsměvem. Jak jsem ho přehlédla?
„Sázel jsem, že tuhle noc ztratíš opatrnost, vědmo! Vysaju tě na kost,“ syčí. Jsem na jeho území, vyčerpaná, v lese, který mě nenávidí. Bahnité spáry sahají blíž...

„Pusť ji, Věslane. Bylo by ti z ní těžko,“ říká náhle známý hlas dávného... přítele?
Starou ránou cukne.

Závěrečná poznámka: 

Předchozí díl | Další díl
První díl

Voila, korektivní mechanismus 1. Schválně, kdo uhádne, kdo takhle ke konci dubna přišel na scénu?

Obrázek uživatele Faob

Příliš mnoho nitek

Fandom: 
Drabble: 

Byly časy, kdy myslela, že hrůza prší z nebe, ať se dá kamkoli.
Na krátký okamžik, když se poprvé postavila všeobecnému spiknutí pavučin, a aby zabránila prolnutí linií dvou těl, zabila nastávajícího, zatoužila uchopit otěže života do vlastních rukou. Na nárožích a v rozkopaných ulicích vzorce, geometrické vzkazy, že tudy ne: uvěřila, že vydá-li se jinudy, snižuje ohrožení.
Klikyháků a dotírajících čar a přímek přibývalo, až nahlédla, že každá křižovatka cestou k záhubě: dej se přímo, vpravo nebo vlevo, vstoupíš do sítě. Vybrala zpátečku, čtvrtou možnost.

Teď sama doma: na talíři hnije králík, ve vaně snoubenec, stěny praskají do kapradí.

Závěrečná poznámka: 

Volně inspirováno filmem Hnus od Romana Polanského.

Stránky

-A A +A