Moje články

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Pomocníčci

    Úvodní poznámka: 

    Věnováno KaTužce a ještě nějakým těm komentujícím, co tvrdili, že tohle téma má souviset s Velikonocemi. Můžete si za to samy! :P

    Drabble: 

    TAK, MOJI MILÍ PODŘÍZENÍ, KDO Z VÁS PŘIPRAVÍ ZEMI NA VELKÝ TŘESK?
    Já, já, já! Já mám apage-aperol-aprobaci!!!
    U JÓVIŠE, JOVE, DOBRÁ TEDY! A VEM SEBOU PERUNA!
    ******************************************************************
    KDOPAK MI POMŮŽE VYROBIT ČLOVĚKA?
    Já, já, já! Už jsem dělal trpaslíky, heč!
    AULË, TY SE TAKY PATLÁŠ V KAŽDÉM BORDELU, CO POTKÁŠ.
    ******************************************************************
    KDO SE SE MNOU VYKOUPE? POTOPAAAAA!
    *sliz*
    NE, KRAKENE, ZLATÍČKO, TY MÁŠ BOLAVÉ CHAPADÝLKO, ZŮSTAŇ HEZKY V NEBESKÉM OCEÁNU.
    ******************************************************************
    A KDOPAK SE OBĚTUJE PRO DOBRO MILIARD HŘÍŠNÍKŮ, ZHYNE NEZÁVIDĚNÍHODNOU, ODBORNĚ ODPORNOU A UPOCENOU SMRTÍ, A PAK BUDE TŘI DNY O HLADU A ŽÍZNI ZAVŘENÝ V JESKYNI?
    ...
    ...
    ...
    JEŽIŠMARJÁJOSEF, NEHLASTE SE VŠICHNI.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Pustina

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    ... Mno. Na poslední chvíli, jako poslední dobou ostatně vždy.

    Drabble: 

    Celý svět je pln hrozných, strašných tajemství.

    A mlčí. Ze strachu, že naslouchající by zradil za pár korun, za měsíc svobody, za kostku másla, za křivý úsměv. Za rychlou smrt.

    Lidský život je veliký náhrobní kámen budoucích a minulých skutků.

    Kým být a nebýt, v těch nejčernějších nočních můrách?

    Ostrůvky naděje, rozeseté po zelených lučinách, neodvažují se rozsvěcet majáky. Většina již je pustinou.

    Jen jeden, dva majáčky pruhované, červené, modré a bílé, bliknou do dáli, když se nikdo nedívá.

    A v jednom z nich hluboko uvnitř, uvězněná, ale jsouc symbolem svobody, volá Libuše úpěnlivě Johna, a šeptá mu všechna tajemství.

    Závěrečná poznámka: 

    Kdo pozná, dostane bonbónek.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Elementálové

    Úvodní poznámka: 

    BJB, jsem unavená, nestíhám, a tři dny jsme hledali fakt důležitej papír, abychom ho pak našli v mém notebooku.

    Drabble: 

    Když je materiál velmi unavený, dostává obvykle nekontrolovatelný záchvat smíchu, vyráží ze sebe neidentifikovatelné zvuky, prokládané nadávkami, válí se po podlaze a všeobecně se chová společensky nevhodně.
    Způsoby uvedení materiálu do unaveného stavu jsou mnohé a rozmanité:

    Například můžete říct svému králi, že neexistujete jdete hledat trpaslíka, kterého znáte dva dny.

    Nebo můžete sdělit tatínkovi, že si berete němého zahradníka a on si může trhnout nohou.

    Anebo můžete nastoupit jako Vy-víte-kdo Obrany proti Vy-víte-čemu.

    Atakdále. (Ten taky.)

    Výsledky pokusu uvedení materiálu do stavu unaveného hlaste v Bezpečnostním Létajícím A Zdaleka Intelektuálně Nejnenahraditelnějším Elementárním Cirkusu.

    Hezký den přejí vaše nejčernější představy!

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Stella Splendens

    Úvodní poznámka: 

    :( :( :(

    Drabble: 

    Do daleka, táhle, láká pohledy, poutníky, kolemjdoucí, okolostojící, klečící, plačící, duši vedle duše, jeho i ji, kohokoliv, kdekoliv.
    Klečící, hlavou bijící, cize mluvící, i sem patřící.
    Tentokrát jsou všichni jedno.

    Svítí, jako ještě nikdy nesvítila.
    Daleko nad řekou, hvězdo betlémská...
    (Možná to tak bylo i tenkrát?)

    Je, jako ještě nikdy nebyla.
    A brzy nebude.

    Spojuje, jako ještě nikdy nespojovala.
    Pramínek kouře kroutí se prachem.

    Nenávidí.
    Praskající trámy zoufale řvou.

    Co bude zítra, neví.
    Nikdo nechce vědět.
    Snad možná jen proč.
    (A možná ne.)

    Perla gotické kultury, nejzářivější hvězda všech modliteb od počátku věků, padá z koruny.

    Je suis Notre Dame...

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Nevrátit se

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Na co myslela, když seděla na dně?

    Druhý, NESOUTĚŽNÍ.

    Drabble: 

    Má babička tři zrníčka
    a dědeček jen dvě
    dej mi, slunko, jedno zrnko,
    budeme mít stejně.

    Všechno se mi motá. Umřeme tu.

    Hloupé básničky. Hloupá babička s dvěma zrnky rýže (jedno!) a dědeček s miskou rýžové kaše.
    Hloupej seš i ty, rozum už nemáš!

    Balónem to nevytrhneš. Blázne starej. S větrem ve vlasech chtěl bys lítat, ale plešatíš, a dědkovatíš.

    Nikdo tě nechce, kromě mě.

    Já tě mám pořád ráda.
    Ale:

    Prázdná gesta, sobecká radost. Výmluvy. Kardiostimulátor nanic. Pro mě tvoje srdce netluče.

    Zvyk.

    A pak jednou bude mít babička dvě zrníčka, vítr ve vlasech,

    a dědek bude pod drnem.

    Závěrečná poznámka: 

    S tou rýží je to tak, že za každou nevěru zrnečko rýže do truhličky. Koncem života měla babička dvě zrníčka, a dědečkovi by vydalo na rýžovou kaši.
    Nevím, odkud to je, ale já to četla ve Stýblové Zlatých rybkách.

    Jinak mně se ten konec nikdy nelíbil - jakoby si dědek myslel, že balónem, kam chudák ženská ani nechtěla, to všechno spraví, a pak si bude moct zase brouzdat po "památkách"... prostě se mi to nelíbí, ani konec, a vlastně moc ani film. Chybí tomu happy end.
    (A proto na to píšu drabble. Makes sense.)

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Milostný dopis

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Neodesláno.
    Pak už je pozdě.

    Drabble: 

    Lidé jsou stejní.
    Bojí se a křičí, když vidí něco, co neznají.
    Tys nikdy nekřičela.
    Tys vždycky křičela. Jsi taky křehká, plachá.
    Mám tě rád.

    Kéž by mohli létat.

    Věděli by, že smrt je neviditelný kůň.
    Věděli by, že zapomnění je hlasitý pták.
    Věděli by, že strach je bílá opice.
    Věděli by, že radost je obří oranžová kočka.
    Ale nic si nepamatují.
    Mám tě rád.

    Proč zavíráme do klece všechno, co je jiné?
    Proč jsem jiný?
    Kdybych byl stejný, měla bys mě ráda?
    Mám tě rád.

    S větrem ve vlasech bys nebyla smutná.

    Ach.
    Leto, tebe bych svezl na Bouřlivákovi.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Paradoxy a pseudověda

    Úvodní poznámka: 

    Formát názvu jsem si vypůjčila od Champbaccy, protože tenhle drabble si slušný název ani nezaslouží. :D

    Drabble: 

    Nad pergamenem, pocházejícím z artušovské doby, bádají vědci už léta. Antropologové, sociologové, genderologové, neolitofalalalalalogové atakdále. Nalezen byl ve velšském chlívku v zapadlé díře jménem Drkyxjhnldfbyldjvbndsljfbdlxb'.
    Text pergamenu je krátký a paradoxně zcela výstižný: PAVOUK.
    Paradoxně ale tenkrát pavouci nebyli.
    O pergamenu se ví jen to, že ho měl v rukou nejdřív Uther Pendragon a pak Artuš, protože DNA v letokruzích islandského lišejníku z doby mozzarellalitu.

    Ve skutečnosti to byla zkratka, a znamenala následující:

    Pendragon
    Artušovi:
    Vole!
    Okamžitě
    Udolej
    Královnu!

    Vědcům budiž útěchou, že ani Artuš to tenkrát vůbec nepochopil. A proto musel přijít Lancelot, a dál už to všichni známe.

    Závěrečná poznámka: 

    Jinak s uznávanými vědeckými metodami vůbec nemám žádný problém, ani nejsem zneuznaný vědec nebo něco, ale prostě mám takovou náladu. :D

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Jekyll a Hyde

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Ne, překvapivě to není o Jekyllovi a Hydeovi. I když...

    Drabble: 

    Pořád spolu, vždycky sama,
    Jekyll, Hyde a jejich dáma.
    Kráčí chodbou povzneseně,
    klobouk s pérem nosí denně.

    Zavěšená z každé strany,
    její krása brousí hrany.
    Pánové se vždycky klaní,
    když se třpytí duše paní.

    S Jekyllem smí až ven k bráně,
    hledí skrz svým okem laně.
    S Hydem ale jenom v kleci.
    Ztrácejí se z hlavy věci...

    Tihle vždycky po trojici
    na trávníku sípající
    poslední noc zase zhasnou,
    když polámou mysl jasnou.

    Tihle vždycky hlavně bojem
    rozprostřou se předním vojem,
    když se uvnitř porvou spolu,
    když ji z žití srazí dolů.

    Pořád spolu, vždycky sama,
    Jekyll, Hyde a jejich dáma.

    Závěrečná poznámka: 

    Pokud to někdo nepoznal, tak fskutečnosti schizofrenie. Člověk je sám, ale vlastně - není.
    Ostatně, on ten Pan Jekylle a mistr Hyde nebyli o ničem jiném.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hon za nekonečnem

    Fandom: 
    Drabble: 

    Po čem lidé nejvíc touží,
    co by tuze chtěli mít?
    Skákat o samotě v loužích,
    v srdci najít vnitřní klid?

    V třpytné dálky bosý, malý,
    vydá se, kdo trpí studem.
    Santiago, Řím, či Bali,
    stane se vysněným bludem.

    Mlsat mango s netopýry,
    okroužkovat prázdný prst,
    s Poutníkem se dotknout víry,
    štěstí v dlani ani hrst.

    Nechoď hledat v cizích zemích
    vlastních slzí křehké zbytky,
    piedestaly dávno němých,
    fauny s šklebem nad kopýtky.

    Dálka někdy cestou není,
    pravda vpravdě čajem voní,
    často s tímhle, teď a tady
    inkoust štěstí srdce roní.

    Hledej sebe v cizí duši,
    prsk!
    a vrásky
    kreslí
    tuší.

    Závěrečná poznámka: 

    Já to ještě radši vysvětlím. Ono je to vlastně hrozně jednoduché - člověk žije v představách, že bude šťastný jinde, jindy a s někým jiným, pro stromy nevidí les, celý život hledá něco, co celý život měl.
    A je to také o tom, že někteří lidé spokojeně zestárnou s tím, co mají.

    Jinak ráda cestuju a Coelha ráda nemám.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Zahrada stinná

    Fandom: 
    Drabble: 

    Večer je klidný, tichý. Ve větvích vítr šumí, do misky s vodou spadl list a rozvlnil hladinu.

    Je po všem.

    Nohy jsou čisté.
    Úsměvy jsou tklivé.
    Chléb je dobrý, měkký.
    Víno je rudé, jako krev.
    Oči svítí do tmy.

    Vše již bylo řečeno.
    Jako kdyby spali.

    Kdo není na obraze - ten třináctý.
    Odešel s křivdou, jsem to snad já.
    Tys to řekl.

    Pán hledí do stínů, keře voní myrhou, olejem, krví, suchým prašným sluncem. Páchnou léty věčnosti, nevděku, nepochopení. Lásky pramálo.

    Beránku Boží, který snímáš hříchy světa, smiluj se nad námi.

    "Řekni vlkům, že beránek je doma", zašeptá a odpouští.

    Závěrečná poznámka: 

    Určitě všichni víte, že tohle téma je fskutečnosti název knihy, žejo?
    A přesně o tom to není.
    Ehm.
    Ale o lásce to je.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Cvičení na periferii

    Drabble: 

    "Raz a dva, raz a dva, uf, uf, uf, uf!"
    "Rimmere, víš, že hologram svalovou hmotu nabrat nedokáže, že jo?"
    "Náhodou, abys věděl, Listere, za týden jsem na bicáčcích nabral centimetr na každé straně!
    "Myslíš na těch suši špejlích?"
    "Moje bicáčky jsou PERIFERNÍ! Nevidí je každý trouba jako ty!"
    "Myslíš... externí?"
    "Myslí neviditelný, stejně jako někdo, kdo si v 25. století oblíkne tohle!"
    "Jdu pryč! Vy mé strasti zneuznaného sportovce nikdy nepochopíte!"
    "Až ty tvoje periferní bicáčky potkáme, dáme vědět, že se ti po nich stýská!"
    "A nezapomeň vyhlásit pátrání taky po svým vkusu, v těch legínách vypadáš hrozně!"

    "Maaaaagoooor!"

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Příjemný večer s nemilou dohrou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    :))

    Drabble: 

    Víte, kdo já sem? Já sem tak důležitej, že ještě důležitější než já už je - škyt - jen ten starej páprda s kuním ksichtem! Škyt!
    Já sem ten strašně velkej ten - eh, zvíře, jako krtek, se tady hrabu v tom, sedlině, a vůbec, sem nešlepší vochutnávač!
    A co je dobrý - škyt - to si laskavě se svolením kuního ksichtu nechám, škyt! Teda von vo tom neví.
    Prásk hlavou do stolu.
    Chrrrrrrr.

    A když pak sklepmistrovi další den s očima navrch hlavy druhý vypráví, kterak dvanáct trpaslíků v sudech odjelo, řekne si "hmm, sme to asi trochu přepískli, Thrandymu to říkat nebudeme, škyt."

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Svůj hořký lektvar pít ti dám ...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    ... je na dva doušky, do všech stran...

    Drabble: 

    Voda hořkne plevelem v tom široširém jezeře. Okolí těžkým smutkem zarůstá, píšťaly slz. Havran kráká, zobák plný sklivce.

    Starý mlýn houpe ještě provazem s cáry vlasů a kůže, pláč hlíny ze sna budí mrtvé matky.

    Na druhém břehu černý hrad. V jezeře mrtvá v svatebních šatech, v sklepení sladké víno hořkne žlutí květů. Ssssssssyčí horkem.

    Cesta kolem vede zeleným lesíčkem, rudá krví. Ač loupežník dávno již zde nežije.

    Prstýnků z pravé lásky plné jezero, i kostí, jak ďábel tu zdech'.

    Ticho. Jen harfa... a housle pod šibenicí.

    Nešťastné je to místo, hořký svět, kde duši tvou pelyňkem krmí zlatooké Zuzany.

    Závěrečná poznámka: 

    ... když půjdeš se mnou, lásko má, a když mě budeš chtít.

    Fskutečnosti svět podle Asonance. Žít bych tam nechtěla, ale písničky dobrý, ne? :D Kdyby to někdo nerozluštil, tak následující:

    Dva havrani
    Pomáhej nám svatý Jiří, Krutá matka
    Lord Gordon
    Alison Gross
    Bratrova pomsta
    Loupežník
    Říkají, že ďábel zdech
    Harfa
    MacPherson
    Čarodějnice z Amesbury

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Jak nenatáčet druhé díly k filmům

    Fandom: 
    Drabble: 

    Zaprvé:
    I když jste o rok starší, nenechávejte si upravit obličej plastickým chirurgem, abyste byl hezčí.
    Zakázané téma: Ženské budou vlhnout.

    Zadruhé:
    V emo záchvatu nenaplněné lásky se chovejte blond a převlečte se do černé, protože to dává perfektní smysl.
    Zakázané téma: Blbá blondýna.

    Zatřetí:
    Hej, vy tam v těch šupinových šatech, zkuste říct něco víc než ssssssss! nebo :O , protože jinak nechápu, proč jste tam byla.
    Zakázané téma: "Jakákoliv ženská v Bondovce" mínus sex.

    Začtvrté:
    Hlavní hrdina by nemusel být bratr postižené sestry utopené manželky bratrance černošského otce z páté Acchillovy šlachy.
    Zakázané téma: Soap opera.

    Není zač, Rowlo.

    Závěrečná poznámka: 

    Vymyslela bych toho mnohem víc, ale sto slov je sto slov.
    Jinak toho smajlíka počítám jako jedno slovo.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Co když...

    Fandom: 
    Drabble: 

    Někdy mívám takový divný pocit. Objeví se zčistajasna, zastaví mne uprostřed pohybu, paralyzuje. Bolí.
    Jmenuje se A co když...
    Co když tohle není pravý život?
    Co když to může vypadat i jinak?
    Co když... to je všechno jenom jako?
    Když zítra odejdu -

    - co bude potom?
    Prý široširá louka, plná lučních květů.
    (Co je to ta louka, mami? ptá se v poslední vteřině. Louka je naděje, dcero.)

    Hned další den se ukazuje, kde je pravda.

    Kráva, svlečená z kůže, visí jako zhmotnění béčkového hororu z řeznického háku. Jedno oko otevřené, jazyk se pohupuje a ptá se co když.

    Potom bude hamburger.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Křest ohněm

    Drabble: 

    Ruce umouněné šedivým prachem, kolena děravá na povrchu látky i pod ní, kůže na rukou rozdrásaná, krvácející, při každém pohybu katův šleh.
    Není kam se schovat. Ať je krok sebeopatrnější, závan vzduchu sebenepatrnější, všechno slyší, všechno vidí, cítí, není úniku.
    Oči černočerné, pichlavé, nelidské, nic v nich nevyčteš, nic nevíš.
    Kdy to přijde?
    Jak kapky vody na hlavu mučeného... jenže ostny.
    sek.
    sek.
    sek.
    sek.
    A pak - to, co ti je milé, kácí se a padá...

    Tohle, vážení, naprosto rozhodně není kotě, které mi nejdřív zdrápalo ruce do krve a pak mi okousalo drahou italskou koženou kabelku, ale jaderná katastrofa!

    Závěrečná poznámka: 

    Jsem si naprosto jistá, že to fakt není kotě, ale praštěný pometlo, nejchlupatější a nejlínatější kožich na světě, apokalypsa na čtyřech nožičkách a neštěstíčko v kožíšku.

    A ano, je to moje první kočka. :)

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Óda nedobrovolná

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Se mi chtělo napsat si ještě jednu. :D
    (Morální kocovina je odhalena v závěrečné poznámce. A vlastně - nejen morální :P )

    Drabble: 

    Och, ty krásná učebnice zlých a mocných kouzel,
    kdo jsem já, bych tvému moudru zlovolně se vzpouzel?
    Tisíc stránek, tisíc řádků natluču si do hlavy,
    budu doufat, že tvůj hlas můj chorý mozek napraví.

    Teď ty, brku z vrány věrné, černý inkoust roníš,
    prachem, potem, slzou slanou v sevření mi voníš.
    Skvělou báseň, slavnou ódu ostrým hrotem napíši,
    s tímhle slovem zrýmovat se dají snad jen korýši!

    A pak, krása neskonalá - hůlka vzduchem proletí,
    ostrý zrak - prásk! - černý mrak! Už přichází, hle, vzápětí
    moje paní. Respekt budí, dávat pozor radost jest,
    proto sedím jako pěna, za A bude příští test.

    Závěrečná poznámka: 

    Dobře, Blacku. To bylo dobré. Doufám, že si zapamatujete, že přijít ožralý na hodinu přeměňování se nevyplácí. A také doufám, že váš test bude vskutku tak skvělý, jak jste avizoval ve své básni. Odchod.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Obdiv obstojný, a nepřístojný

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    NENÍ to jakoby slash, jo?

    Drabble: 

    Pane?
    Co to tu vane?
    Už vím! Já hlupák plechový!
    Počkejte, hned vám to vypovím!

    Vy jste tak úžasný, chtěl jsem být jako vy,
    tak jsem si na tvářích vyholil podkovy. (Kotlety, troubo!)
    No a když v motoru železné piliny ...
    ne, nejsem na světě idiot jediný.

    Ten smeták na hlavě? Přiznávám se studem,
    ty vaše kadeře byly mým osudem!
    Když jsem si šteloval nos trochu nahoru,
    loktem jsem otevřel tlakovou komoru.

    Nevím, jak napravit, že loď je v prrrrdeli,
    pan Kocour ve stoce, pan Rimmer v neděli.
    I když teď hlavu mou vytřete stolem,
    s úctou já zůstávám oddaným volem.

    Závěrečná poznámka: 

    Dovětek, neveršovaný, nalezený v análech těžařské lodi Červený trpaslík:

    Krytone, ty idiote! Víš, co se stane, když dinosaurus sežere krávu na kari???? A ty jsi těch krav snědl OSM!!!!

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Píseň realitního makléře

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    ... chtěla jsem napsat něco optimistického, ale můžete si za to sami, abyste věděli, co na tohle téma jako jinýho.
    Jinak ten nadpis je fakt vtip.

    Drabble: 

    Rozmlácená střecha, krovy vytrhané
    Hned se nastěhujte, to je barák, pane!
    Z rudých cihel komín napůl pokácený
    Kam byste šel jinam, mám nejnižší ceny!

    Sklíčka oken lepí, dveře - škrábanice
    Neváhejte, o ten bude tahanice!
    Na zdi nápis 'Luder', 'verrick' a 'Deutsche Hure'
    Tohle zkuste škrábnout, třeba Jarem Pure.

    V prachu hostiovém kapky vína s mákem
    Kdo tu kdysi bejval? Děvka se Skopčákem.
    Kříž je odlomený, kaple slabě dýchá
    Furt ta stejná verbež, enom fašoun vzdychá.

    Nic se nezměnilo, každý Čech je Židem
    Tak se rozmyslete, zejtra zase přídem.
    Mrtvé duše sklepa pláčou v odpuštění
    Helejte, dyť Skopčák stejně člověk není.

    Závěrečná poznámka: 

    Sudetenland, Sudetenland...

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Eulen-spiegel

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Mně to fakt nejde. buď jsou divný témata (pardon, to dnešní je hezký, ale jediný slušný nápad mi sebral Ianto!) nebo jsem fakt unavená.

    Drabble: 

    *Petře, bratře, Petře.
    Babička říkala, nepři se nikdy s vepřem... nebo tak nějak.*

    Babička zůstala, my jsme jeli, krabičku s pokladem uzavřeli.

    *Nahý, slepý, bosý, slyšíš zpívat kosy... *

    V bráně vrána, hnědá bahnem, zůstaň sama, vlevo zahnem ...

    *Máme jen sebe. Máme jen tebe. Příteli Petře, bratře, zahnem vpravo sama. *

    Rána.

    pfůůůůůůůůůůů

    V zrcadle vidím jak v kaluži vláhy, v ledu vlohy, stejné nohy, stejné oči, dokola se točí, na kolejích ámen, STÁT, HALT!

    "Dvě hlavy světlé, očka zamodřelá, ale Árijci to nejsou, vzácný pane... "

    Wie kommt man zum...

    ZWIL LLL INNNNGEN-LINGEN-INGEN- klingen - gen

    pfůůůůůůůůůůůů

    vidíš se
    umírat
    v sestře
    bratře

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Týden v pekle s hlavou chytaje

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Další divnověc, celý den jsem na služebce a fakt NEMÁM příjemný den. :))

    Drabble: 

    Příjemný den
    příjemný den
    hlavou zdí prsk!
    skrz třesk! cihly ven

    Příjemný den
    příjemný den
    tráva krk! drn
    a z hlíny kuk! sen

    Příjemný den
    příjemný den
    bílý klíč - fič!
    a rychle pod zem

    Příjemný den
    příjemný den
    zavrzá! Strh.
    a za branou šlem

    Příjemný den
    příjemný den
    v kapsičce smrt!
    a hrozně chce ven

    Příjemný den
    příjemný den
    slunko prst mrsk!
    a z vlasů srst sem

    Příjemný den
    příjemný den
    kul-ka puk hlav
    a snědla ho zem

    Příjemný den
    příjemný den
    to byl vrah! Haf!
    Už musím. Pac. Blem.

    Příjemný den
    příjemný den
    dobrou noc všem,
    prásk! Kolo ven.

    Závěrečná poznámka: 

    Možná z toho někdo po důkladné psychoanalýze pozná, co se tam stalo. A možná ne. Nevadí. Buďte rádi.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hořící keř kouř, pane, zplodí

    Úvodní poznámka: 

    Jako asi je divný mít hned jako první drabble surrealistické psycho bjb, ale ono prostě je fakt pozdě.

    Drabble: 

    Už desátá teď troubila,
    smrt loučí ještě svítila.
    A v rudý plamen shořela,
    když Izák slyšel anděla.

    "Co, zjeve, hlasem truchlivým
    mi zpraviti Pán vyčinil?"

    JÁ SMUTKEM BĚSNÝ, S LÍTEM ZLÝM,
    ŽE OBĚŤ Z TEBE PŘIČINIL.

    COŽ NETRUCHLÍ
    SYN NEZPUCHLÝ?

    "To není tak, v ten svatý čas,
    kdy oheň vzplál a popel zhas'
    On beránku se rozesmál,
    když pýchu obětoval král - "

    TY HLOUPÝ V KEŘI, PTÁČE HOŘÍ
    DVANÁCT LAMP VÁM HRADBY ZBOŘÍ!
    NEMÁŠ KRÁLE? DÁM TI RÁJ!
    ZEMĚ ZHASNE, ADONAJ!

    Dal záři predpůlnoční háv,
    Tlouk' úder, sfouk' louč z jasných per
    a s neotcem neJákoba
    v hloub tmoucí zmizel - Lucifer.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hymna Bohu a Siréně

    Úvodní poznámka: 

    Nemůžu si pomoct, ale i přesto, že jsem defakto nesplnila zadání, protože to není hymna, se mi tenhle drabble líbí prostě nejvíc.
    Možná proto, že jsem do toho opravdu dokázala nacpat všechna zadaná slova a neudělat z toho parodii :D (Jakože ten fandom je parodie sám o sobě.)

    Drabble: 

    Snad sám Bůh kdys stvořil tu krásu,
    zbrklý však zahrál nemilý tón:
    Ostré zuby v podmořském jasu,
    krvelačně zvoní lodní zvon.
    Námořníkův nesmrtelný ston!

    Bože, proč? Vyšlo tě levně
    duši ryby v tělo ženy zkout?
    Místo Bible vzývám ji temně,
    chci s ní Zátoku pěn obeplout.
    Sešel z cesty, náměsíčný bloud!

    Bůh byl dar mých přátel raných,
    hnízdil v srdci holubičí dech,
    klopýtám teď v kalhotách slaných,
    úsměv utrpení na křídlech.
    Tenhle kolárek má ale pech!

    Objímám Boha i zvíře,
    polibek - cink! - obě líce kost.
    Mořským polem znamení kříže,
    cesta se Sirénou na věčnost.
    Snad Smrt nepřiplave, snad má dost!

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Nej drabbly z prvních pěti témat

    Úvodní poznámka: 

    Tak jsem se tentokrát taky konečně dokopala k tomu udělat nějaké výběry :) A moje verze spočívá v tom, že jsem si vybrala dva nej drabbly z každého tématu (teda zatím jsem se čtením u 17. tématu, ale to se dožene :)). Nejhezčí, nejdojemnější, nejzajímavější, nebo prostě ty, které mě z nějakého důvodu donutily uložit si je do oblíbených. Dva proto, že obvykle bylo hrozně těžké říct, který drabble byl za mě nejlepší.

    Drabble: 

    VŠECHNO NEBO NIC.

    Tři početí, tři pohřby od Faoba. Protože mě ten konec naprosto rozložil. A protože jeho lingvistické schopnosti přesahují moje chápání.

    Nic v hrobě od Danae. Protože je to prostě nádhera, a poslední věta je přesně tak silná, jaká je skutečnost.

    NĚMÍ SVĚDCI

    Služebníci užiteční od Lee. Protože tohle JE skutečnost.

    Tleskat není potřeba od Lady Lestrade. Protože tak krásně zobrazený život se jen tak nevidí, a protože je skvělý i název.

    TŘIKRÁT TŘI

    Kjů od kytky. Protože když mi KONEČNĚ došlo, o čem to je...! (Až na konci, samozřejmě.) A protože její "Z Nového světa" je jedna z mých dvou nejoblíbenějších sérií tohoto DMD. Skoro jako kdyby u toho byla.

    Zkázonosný plán od Elronda. Protože mě to neuvěřitelně rozesmálo, a protože jak nesnáším parodie na Pána prstenů, tak tohle si prostě CHCETE přečíst :D

    KRÁLOVNA CEST

    V táboře od Effathy. Protože to se nedá popsat, to si musíte přečíst. Moje "oblíbené" téma, můj oblíbený magický realismus, esence dokonalosti. Škoda, že toho nenapsala víc :(

    Výlet za babičkou od Tory. Zaprvé, Tora a její historické drabbly, to prostě chcete číst, protože se dozvíte strašnou spoustu zajímavých věcí. Zadruhé, silné ženy, to taky chcete číst. :)

    POSLEDNÍ HRDINA - tady jen jeden drabble, co mi velice utkvěl.

    Poslední od Blueberry Lady. Protože zaprvé miluju historické drabbly (podobnost s předchozím komentářem zcela náhodná!), a zadruhé byl tohle zcela fascinující osud a drabble byl zcela fascinující crossover.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Elegie nad ztraceným mládím

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    (No, tak jak jsem předpokládala, nedalo mi to a potřebovala jsem napsat ještě jeden drabble. Ehm. DRUHÝ DRABBLE, CHCI BODÍK JEN V PŘÍPADĚ, ŽE BY SE PRVNÍ NELÍBIL :))

    Drabble: 

    Umírám, nemaje nástupce. Nikdo zákon a pořádek víc strážit nebude. A byl můj úkol jeden z nejvznešenějších!

    Mladí dnes již na dobrodiní nemyslí. Kde je svět, za který jsem bojoval? Zhynul!

    A odešli i mí přátelé! Jeden se oženil s nějakým dlouhým bidlem, druhý hujer se na Moravu odstěhoval, třetí, slavný reprezentant ve sprintu, podlehl dopingu, a ten poslední (říkali mu prý v podsvětí Černý Nácek) tak dlouho se v hříchu pelešil, až... škoda slov.

    A dokonce i můj vnuk řekl mi onehdá - dědo Míro, dneska je to vo něčem úplně jinym. Dneska frčí Marvel, koho zajímaj ňáký Rychlý šípy?

    Závěrečná poznámka: 

    Pardon, já nechtěla. To samo.

    (A ano, možná že ten konec je trochu anachronismus, ale třeba se toho dožil :D )

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Povídejme si, děti, jak to vlastně bylo

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Dobrou noc! Neslibuji, že je to poslední drabble (známé se, zítra mě zase napadne nějaká kravina), ale každopádně děkuji všem, kdo mě četli a komentovali, a kdo mě ještě čistá komentovat budou, děkuji hodnotitelům, že mi (zatím) dali všechny body, a vůbec, mám vás ráda!

    Drabble: 

    Jenom teď se zdám bejt klam,
    srdíčko vám polechtám!
    Jenom střepy z krve hrob,
    a na chalupu klop klop klop!

    Hola hej, otevřte mi dveře,
    ať vypustím něco divý zvěře!

    Jenom strop a stydkej žár,
    plamen stojí opodál!
    Jenom bol a smrt a žal,
    nic než vítr nezískal!

    Jenom jdu si světem dál,
    Bez koruny zpitej král!
    Jenom ven, úplněk sám,
    Se zákonem rád se mám!

    Hola hej, tak zavřete ty dveře!
    A hoďte klíč do trnitýho keře,
    nechte Jokera být!

    Hola hej, tak zavřete to zvíře,
    a Bruce strčte do pranýře,
    chtěl by se mnou jít!

    (Máte taky jizvy?)

    Závěrečná poznámka: 

    Za ten "anastátismus" ala dabérský mor se Zlatým kolovratem se moc omlouvám, ale on je dost šílený na to, aby si to vygooglil. :)

    Téma: po shlédnutí Temného rytíře předpokládám, že kdyby Joker odešel, tak Batman půjde za ním. A tím odejde zákon.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hymna síní Meduseldu

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Prosím řekněte mi, že tohle je hymna, třetí psát už fakt nechci. Kleioooooo???

    DRUHÝ DRABBLE, ALE CHCI BODÍK V PŘÍPADĚ, ŽE MI PRVNÍ DRABBLE NEBUDE UZNÁN, DĚKUJI!

    Drabble: 

    Můj chrabrý Králi koní, snad odpustí mi Eru,
    když za tebou přicválám do síně v pološeru.
    Podoben tvojí slávě můj kůň se zbrklý vzpíná,
    a na královském stole slib vypitého vína.

    Má helmice kožená, a kalhoty jsou tkané
    jen z věrnosti a lásky, můj nejjasnější pane.
    Však důvěra se levně v tvém panství koupit nedá,
    v kom zrada hnízdí tiše, tu na hřbet smrt mu sedá.

    (Cink! A postroj padá, muž utopil se v hlíně.
    Já poklekaje k trůnu, on usměje se líně.
    Král Theodén je mrtev, ať žije králík s mečem,
    když po rohanské zemi jen zbabělá krev teče.)

    Závěrečná poznámka: 

    Třetí sloka byla zakázána Grímou Červivcem, protože se až příliš blížila realitě. Pod trestem smrti bylo zapovězeno ji zpívat, protože nebyla dostatečně oslavná a velebící. Ale lidé si ji stejně tajně zpívali.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Číslo do nebe

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Název drabblu je názvem části knihy spisovatele Ivana Krause. Myslím, že po dočtení budou spojitosti jasnější.

    Drabble: 

    I Bůh stvořil dokonalou matematiku. I člověk stvořil dokonalou abecedu. A potom Ďábele řekl: "Přidám do matematiky písmena, a čísla do abecedy. Školáčku, piš, inkoustem a nejostřejším pérem z bodců dikobrazích!"

    Lapený.
    Udolaný.
    Degnerovaný!
    Wie bitte?
    Intelektuál.
    Gestapo.

    Bolest jemných vpichů.
    5 oschlých mrkví navíc.
    1 pokoj bez dechu.
    9
    9 výčitek.

    Tu jednoho dne, jedná z tisíce čísel, tisíce písmen...

    Grapefruit kysne v smrti.
    Impulzy teď, nebo nikdy.
    Tetování z lásky.
    Až na věky, amen.

    Přežili porobenství.
    4 roky radosti, rozkolu.
    4
    9 novostátí.
    0 začínáme.

    Až před smrtí ukázal světu pero a násadku, již dávno nebyvše školákem holocaustu

    Závěrečná poznámka: 

    Přísahám, že jsem nechtěla psát ZASE o holocaustu, ale jako to téma? Hm.

    Pokud se nechytáte, myslím, že zrovna o tomto pánovi vyšla biografie.
    Anebo se ve stručnosti podívejte sem: https://www.echo24.cz/a/SNJL8/horor-a-laska-v-koncentraku-v-britanii-vyj...

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hymna Bohu a Siréně

    Úvodní poznámka: 

    Já neumím noty a tedy neskládám hudbu, ale o to radši kradu originální melodie a přepisuju je k obrazu svému. Tato hymna je psaná na melodii písně Karneval od skupiny Klíč. (Kromě toho, že je v každé sloce vždycky o řádek víc, než v originále, protože mi chyběla slova. Berte to jako refrén přihlížejících námořníků.)

    A mimochodem, nejtěžší tam paradoxně bylo zapracovat ty zatracený kalhoty.

    Drabble: 

    Snad sám Bůh kdys stvořil tu krásu,
    zbrklý však zahrál nemilý tón:
    Ostré zuby v podmořském jasu,
    krvelačně zvoní lodní zvon.
    Námořníkův nesmrtelný ston!

    Bože, proč? Vyšlo tě levně
    duši ryby v tělo ženy zkout?
    Místo Bible vzývám ji temně,
    chci s ní Zátoku pěn obeplout.
    Sešel z cesty, náměsíčný bloud!

    Bůh byl dar mých přátel raných,
    hnízdil v srdci holubičí dech,
    klopýtám teď v kalhotách slaných,
    úsměv utrpení na křídlech.
    Tenhle kolárek má ale pech!

    Objímám Boha i zvíře,
    polibek - cink! - obě líce kost.
    Mořským polem znamení kříže,
    cesta se Sirénou na věčnost.
    Snad Smrt nepřiplave, snad má dost!

    Závěrečná poznámka: 

    A přiznám se, že mě ten příběh katechety a mořské panny hrozně fascinuje.

    Téma: přeneseně hymna na Boha a Ďábla. Doufám, že mi projde i na samostatné osoby a nikoli na skupiny nebo organizace. Ale pořád můžu tvrdit, že Bůh je panovník, ne?

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Co když...

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

    Já se vsadím, že za celý den se tady tohle téma objevilo už nejmíň osmnáctkrát, ale já na to myslím už od včerejška, tak pardon.

    Drabble: 

    Když mu řekneš ano, budete manželi,
    a květinovou chodbou půjdete v neděli.
    Pak šampaňské a bliny, tanec a světlo svic,
    a další den už na vás nemyslí nikdo víc...

    Když mu řekneš ne, tak smutek zastře sen,
    a ty už nesmíš dovnitř, a on zas nechce ven.
    A všechno bude jiné, a přitom stejný muž,
    když při cestě za moře máš v srdci tupý nůž...

    Když mu řekneš ano, tak přijde o svůj svět,
    o moc, prestiž, krajky, a to vše pro pár vět.
    Snad nelitovat smíte - však Bože, co pak dál,
    když bude jenom Edward, a ne anglický král?

    Závěrečná poznámka: 

    Jaké myšlenky měla asi Wallis Simpson před svatbou s bývalým králem, Edwardem VIII.? Nepochybovala? Nelitovala? Nepokusila se ho alespoň jednou přesvědčit, že nemá ustupovat, nemá abdikovat, nemá obětovat svůj život pro jejich štěstí? (Možná ne, asi to byla trochu mrcha, ale možná...)

    Více o ní: https://cs.wikipedia.org/wiki/Wallis_Simpsonova

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Poslední chvíle přes usnutím

    Fandom: 
    Drabble: 

    Pro matku: Synu, činíš jak přáno je. Nádoba nerozhoduje, jaká božská mana vlije se do ní.
    provobolestný srdcetrh, přitisknout

    Pro otce: Synu, kdo jsi? Ač vychoval jsem tě, neznám tě o nic lépe, než bys mi byl cizí. Kdo jsi, než odejdeš, pověz mi to!
    výmluvný vztek, touha po vlastním sklizeném ovoci

    Pro milenku: Když musíš, jdi tedy. Vrátil ses kéž by nezraněný.
    žít s třískou v srdci, na věky věků, trest pekelný

    Pro přátele: Pane, milujeme tě.
    vezmi nás sebou, nejsme slepci

    Pro něj samotného...
    jsem jen člověk, bolí mě být

    "A co když řeknu ne"? pomyslel si Ježíš.

    Závěrečná poznámka: 

    Návazné na první téma, a můj první drabble.

    Neviditelný fandom: 
  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Satan přichází

    Úvodní poznámka: 

    DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

    12+, sprosté slovo, ale bude se vám to líbit! ;)

    Drabble: 

    Co se stane, když na zákaznické lince Pekelných ohňů selžou veškeré technologie?
    Inu, vyšlou zaměstnance do ulic.
    Satan jásá. Takový podpiseček na smlouvičce za plyneček... muhehehehehe!

    Hm.

    "Já jsem na vás už dlouho nachystaná, šmejdi, strčte si ty hrnce do prdele!" huláká stařenka, mávajíc brokovnicí. ("Bože Světlonoši, kde je u všech pekelníků ta novela o zbraních?!!")

    "Karma? A nechcete vidět i moje potrubí?" vrní udržovaný padesátník. (Satan zdrhá.)

    A roztomilá slečna se naň nebesky ("!!!") usmívá tak dlouho, že se chudák ani nenaděje, a podpis získává ona.

    Satan, na stará kolena Svědek Jehovův, se zkroušeně vrací do plynárny bez jediného podpisu.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Skoro byste řekli, že člověk může létat

    Drabble: 

    Je den.
    Prašné šero se rozplizlo do kanceláří bez zářivek. Zbytky očipovaných lidí klopýtají do světa nefunkčními automatickými dveřmi.
    Kulky slunečních paprsků buší do skel.
    Motýli objednávek, faktur, kalendářů, blahopřání, kondolencí, účtenek poletují divoce vzduchem: papírnictví hmyzu, zalitého v betonu.
    Schody plné odkopnutých, ztracených lodiček - konfety červené, modré, zelené, žluté, nude. Ženy hluché, slepé, bosé, nahé, mrtvé.
    Šedovlasý úředník stojí u okna. Notebook volným pádem propustil ze svých služeb, mobilní telefon mu shořel.
    Roztahuje křídla a ve stopách zpřetrhaného wifi signálu letí do bouře.
    Letadlo vpisuje do oblaků trosek písmena WORLD TRADE CENTER.
    Skoro jako kdyby byl šťastný...
    Volný...
    Offline.

    Závěrečná poznámka: 

    Je hrozně divný dávat tomu fandom "Historie".

    Jinak je to celý hrozně divný, ale možná, a to jenom možná, by se býval někdo mohl takhle cítit. Někdo, kdo do té doby nežil. A pozdě si vzpomněl, že chce létat.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Lidská poušť

    Fandom: 
    Drabble: 

    Cirkusové plachty hrají barvami radosti, veselí a smíchu.

    Publikum se nedočkavě tlačí před páchnoucím zvěřincem, dámy se ovívají vějíři, pánové pruhovanými kapesníky. Děti vřískají vzrušením.

    Vyvolávač má širokánské kalhoty a hůl s bodákem na konci.

    Před ním stojí klec, zakrytá nařasenou látkou.

    "Pozor, přistupovat s nejvyšší opatrností! Bestie se probouzí!" pobízí zvědavost diváků.

    Hrdelní zvuky tvora uvnitř připomínají sténání.

    Náraz. Klec se zakymácí. Látka klouže dolů.

    Lidé ječí hrůzou, uskakují. Zakrývajíce si oči, hledí skrz prsty, dychtiví a lační.

    Tvor je odpuzuje i zvláštně přitahuje.

    "Nepřibližovat se! Kouše!" volá zřízenec a napřahuje bodák.

    V očích mladého černocha se zrcadlí zvíře.

    Závěrečná poznámka: 

    Inspirováno například tímto - https://edition.cnn.com/2015/06/03/opinions/newkirk-bronx-zoo-man-cage/i... - ale odehrávající se o něco dříve. (To ještě nikdo neprotestoval.)
    (Jo, zase jsem zlá. Doufám, že mě FBI nezavře za to, co všechno jsem kvůli tomu musela vygooglit.)

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Chtít být hlínou

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

    Chci psát, nemám téma, můžete si za to sami.

    Drabble: 

    Zadek sedí na hliněném jevišti.
    Prsty se vzpínají. Zapichují se do země, párátka.
    Malíček okolky nedělá. Nejhlouběji. Blblblblblb čvacht mlask.
    Koleno krvavé, schovej se tmoucí tmou v písečné duně.
    Koleno bílé vyléčit pampeliškou. Ňam ňam ňam.
    Břicho velrybí plesk, plesk, plížení dělá mistryni, dře tváře. Fuj.
    Oko bez oka, punčochy svlečené v krematoriu plastu. Horko.
    Oko s okem, hrají si krovky lesklých míčků, tečkované šaty.
    Do obloučku srdíčko, špička jeskyně se pootevírá.
    Stvol krku, jak labuťátka šíje pružinový luk - ha! Ona! Ne!

    "Mamííííí! Já si chci ještě hrát!"
    "Beruško, už se stmívá. Pískoviště na tebe počká. Pojď domů."

    Řev hřbitova.

    Závěrečná poznámka: 

    Já z toho prostě nedokážu neudělat horor. Asi jsem se moc koukala na The Omen. Chjo.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Smějící se bestii

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    ... ale bylo fakt hodně těžké z toho neudělat parodii! Blbý téma! :)
    Taková dějinná abstrakce.

    Drabble: 

    "Je hotovo. Zavolejte je."
    Odběhnou. Úlevně vdechují smích do navoněných kapesníků.
    Poslední úpravy, tak málo času!
    "Přední část, oprášit klopy, to je hodně vidět - a hlavně aby seděl zadek, uhladit záhyby, narovnat vepředu, fuj! Co kdyby vstal z mrtvých, hehe. Vypadal by jako durak. A já bych seděl na zadku zbytek života. Hele, rus! Jedeš!"

    Střih. Pozůstalí mrtvoly rozdělují hmotné statky. Gruzínec cení zuby radostí.

    Tvář zůstane vosková, vlasy dozrají do zlaté barvy násilně předstírané radosti.
    Továrna na nerozbitné židle, ztlučená pozadí, krvavé ideje.
    Svět se neklidně vrtí, nepohodlné je to sezení.
    A na zadku balzamovaného Lenina záplata za záplatou.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Hlavou vpřed a přímo proti zdi

    Úvodní poznámka: 

    DRUHÉ DRABBLE, NECHCI BODÍK.

    Tuto knihu napsal Ernest Hemingway, 1946-1961 (jo, psal ji 15 let) a je naprosto jiná, než cokoli jiného, co kdy napsal. Asi proto je moje nejoblíbenější.
    Mimochodem také existuje film, kdyby vás to zajímalo. :)
    Hrozně moc jsem si to potřebovala napsat.

    Drabble: 

    Dobrý skutek šílenství. Ohořelý inkoust.
    Prohrabuje se popelem, marně. Spálila to.
    Útržek papíru v dlani: -daně a - smrt.
    Daně a posmrtný život? Anebo - snídaně?
    Psal tam něco o snídani? To ráno s otcem?
    Sloní smrt. Daň z kosti.
    Nezadaně?
    Manželka s duší chlapce, nacistický sestřih, nečekaný, zmijí. Milenka miloučká, zploštělá.
    On sám v zelených pahorcích italských, monopol bláznovství, nikdy se nežeňte, žeňte se vpřed, muži, jinak se změníte.
    Napsal tu povídku znovu, pomiloval se s dívkou, a prázdno.
    Zahazuje cár papíru. Nasedá do auta, jede do pouště. Jako daň z odchodu červené víno v posteli, poslední vzkaz pro tu divnou.

    Závěrečná poznámka: 

    Ve zkratce:
    Novomanželé cestují po Evropě. Muž, spisovatel, píše jejich cestovní deník. A semtam si střihne nějakou povídku. Jeho manželka, krásná, mladá, najednou začne být dost zvláštní. Nejdřív se nechá ostříhat přesně jako on, pak začne nosit kalhoty (ehm, jsme dost v minulosti), pak se nechají ostříhat oba, v podstatě na ježka, pak si začne čím dál častěji připadat jako chlapec... a začíná se jí/jim to vymykat z rukou. (Manželka je asi trans, ale to slovo tam samozřejmě nikdy nepadne.) Je to čím dál zvláštnější, on se snaží psát povídku o svém otci, jak s ním byl na lovu slona, ona na tu povídku začíná žárlit, protože kvůli ní nepíše ten jejich cestovní deník. Hádají se, nemluví spolu, jsou na sebe hnusný atd. Pak se objeví milenka - naprosto cizí dívka, kterou mu do postele přivede manželka, asi aby byla sranda. Jenomže milenka je mnohem příčetnější, laskavější a jeho spisovatelství více milující, než manželka. Ta začne žárlit tak brutálním způsobem, až jí z toho v podstatě přeskočí. Povídku mu spálí, a odjede vlakem do Paříže. A kniha končí vlastně happyendem - on tu povídku napíše znova a ještě lépe, a s milenkou je hrozně šťastný a spokojený. Což je blbost, protože je to sakra Hemingway. No, a proto vznikl tenhle drabble. Protože mu ten šťastný konec nevěřím.
    (A vzhledem k tomu, že to je částečná autobiografie a Hemingway spáchal sebevraždu, tak tomu konci podle mě nevěřil ani on.)

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Zaplať a zemři

    Fandom: 
    Drabble: 

    V domě je tma. Okenice sbité do úzkého proužku měsíčního světla. Trosky nábytku praskají v ohni. V hloubi domu sténání. Každý vzdech je dýkou úzkosti.
    "Eliáši, musíš", špitne žena.
    Muž se unaveně zvedá.
    Ulice jsou pusté.
    "Tak kolik"? ptá se skřípavým hlasem cizinec.
    Třesoucími se prsty stahuje zlatý prsten.
    "Kéž byste vychcípali", odplivne si muž, když mu předává - vědro vody. Daň za život.
    Netuše, že sám má smrt v podpaží, obírá umírající chudáky.
    A volá Shylock krkavčím hlasem, že stejná krev teče z Žida i křesťana, a stejnými nemocemi trpí a stejně umírá, Lyon a židovské ghetto, v smrti pospolu.

    Závěrečná poznámka: 

    Inspirováno úryvkem příběhu, který jsem včera četla - stalo se v dobách moru v Lyonu, že po objevení morové nákazy ve městě se zapečetilo židovské ghetto (na jednu stranu i proto, aby se tam nepořádaly pogromy, protože "za všechno můžou Židi", žejo) a nikdo nemohl dovnitř ani ven. Problém byl, že v ghettu nebyl žádný zdroj vody, a tak si Židé museli draze a tajně kupovat vodu od lidí zvenku, aby vůbec přežili. A mnohdy za to poslední, co měli. A mnohdy jim to nebylo nic platné.

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    Barokní bohatství - bludy a bazilišci

    Drabble: 

    Zámek zívá zelenými zuby, závěj zimostrázu. Vítr vrká, vzpomíná velkých veselic, velkolepých vět Viléma vznešeného, venkoncem věrného vlasti. Stíny - stovky slepců, syčících sroubenými skříněmi, starci, stydící se sami sebe.
    Honosná historická hladina, hlas hrkotá:
    Úspěch. Umanutost. Urtica Urens. Uroboros. Unikl. Utrápil. Uzamkl. Unaveně umřel.

    Malebné meče mocných myšlenek:
    Potius mori quam foedari.
    Uhádněte, jaký koníček měl náš kníže.
    Kamile Josefe Idesbalde Filipe, kníže z Rohanu, bereš si...
    Macla sine macula.
    Ano, beru.
    Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan suis.
    Dokud vás smrt nerozdělí.
    Najděte obraz muže s náušnicí.

    Syrový Sychrov. Moli mramoroví, mezičas milování, malá mapa marných masek minulosti.

    Závěrečná poznámka: 

    Sice to z toho asi není poznat, ale je to vlastně prohlídka zámku na Sychrově (byli jsme včera). Zámek je fascinující, krásný, zachovalý, původně patřil šlechtickému rodu Rohanů. Navštěvovali ho potentáti z celé Evropy, mimo jiné také zmiňovaný císař Vilém (který tam mimochodem ukradl vázu). Téma je schované nejenom ve formě drabblu, ale také v tom, že vlastně všechno, co jsme se dozvěděli, byly jenom fráze, strojový hlas průvodkyně, suchá fakta, která skrývala minulost, skutečnost a pravdu. Malebná slova, která nejsou nic, než slova. Na to odkazují také citace rodových hesel, ukázky průvodkyně a kousek svatebního ceremoniálu. Ten je tam mimochodem proto, že kníže Kamil Rohan s jeho manželka Adéla se tak bytostně nenáviděli, že se téměř nesetkávali, měli oddělené části zámku, oddělené ložnice a dokonce se nepřemohli ani k tomu, aby zplodili alespoň jednoho potomka. Tedy vidíte, že svatební slib byla vlastně také jen taková malebná slova.

    Rodová hesla.
    Potius mori quam foedari = Raději zemřít, než být nečestný.
    Macla sine macula = víceméně totéž.
    Roi ne puis, duc ne daigne, Rohan suis = Králem nemůžu, vévodou nechci být, jsem Rohan.
    Urtica urens = kopřiva žahavka (kníže Kamil Rohan byl botanik)
    Uroboros = mytologický tvor, had, který obepíná svět (V bestiáři, který kníže Kamil Rohan vytvořil, byli i mystičtí tvorové, jako sedmihlavá saň, jednorožec, bazilišek atd.)

    Více o knížeti Kamilovi, který zámek koupil a zrenovoval, zde: http://www.osecna.cz/data/historie/knize-kamil_rohan.pdf

    Více o prohlídkách na Sychrově obecně a o tom, co se mezi průvodci povídá, zde: https://www.denik.cz/cestovani/se-zubarem-na-zamku-jeden-den-ceskeho-pru...

  • Obrázek uživatele Lejdynka

    V lese

    Fandom: 
    Úvodní poznámka: 

    Něco hezkého na dobrou noc. Nemáte zač.

    Drabble: 

    Po pěšině ticho, ni ptáček nezazpívá,
    tu potácí se dívka, jen dýchá, sochá živá.
    Má touhu v očích černých, když dere se skrz mlází,
    pak zajde mezi stromy - a víc už nevychází.

    Po pěšině ticho, ni hejkal nehaleká,
    lístek nezašumí, zajíc se nepoleká.
    Ten mladík téměř běží - jeho svět nerozhází!
    Pak zajde mezi stromy - a víc už nevychází.

    Po pěšině ticho, ni lovec nevystřelí,
    ten stařec kráčí zvolna, tak jako život celý.
    Jen kupředu ke stáří! Pes-stín ho doprovází.
    Pak zajde mezi stromy - a víc už nevychází.

    Po pěšině ticho, jen sojka zakřičela.
    Na neživých stromech se houpou mrtvá těla.

    Závěrečná poznámka: 

Stránky

-A A +A