Pochod po poušti si začal vybírat svoji daň. Robin měl oči krvavě rudé z písku, který mu do nich neustále vlétával. Sandrikovi se zase podařilo nastydnout. Měl možná načteno, že noci jsem na poušti studené. Jenže jeden z pochodů byl tak náročný, že neměl sílu postavit si svůj stan...
Naštěstí se před nimi objevily brány pouštního města.
„Harena,“ vydechl úlevně Sandrik.
„Místo pobytu?“ uvítal je u brány strážný.
„Léčitelův dům,“ odpověděl Brett.
„Koukám, že tady Mrkal a Smrkal, potřebují ošetřit,“ zasmál se strážný. „A pak tu budete dělat co?“
„Nakoupíme zásoby a vypadneme z toho pouštního pekla,“ odfrkl si Robin.
